Přes naléhání řady států Evropské unie se v pondělí ministři zahraničí členských zemí neshodli na potrestání ruských činitelů odpovědných za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného. Některé země chtěly dát přednost jednání s ruským vedením, k němuž šéf unijní diplomacie Josep Borrell vyrazí začátkem února do Moskvy. O dalším postupu bude EU rozhodovat podle výsledku návštěvy a osudu Navalného, uvedlo několik ministrů po zasedání.

Unijní státy v pondělí odsoudily potlačení víkendových demonstrací, během nichž ruské bezpečnostní síly o víkendu zadržely několik tisíc lidí. Protestující požadovali propuštění Navalného, který byl zatčen před týdnem, když se vrátil do Moskvy z léčení v Německu. Tam se zotavoval z otravy, kterou Navalnyj připisuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB, což Kreml popírá. Den po zadržení na něj soud uvalil třicetidenní vazbu.

Přestože řada zemí od Litvy přes Polsko po Itálii navrhovala potrestat lidi odpovědné za Navalného zatčení a uvěznění. Česko hovořilo o využití nového sankčního mechanismu EU umožňujícího potrestat porušování lidských práv v celém světě. K jednomyslné shodě ale v pondělí ministři na rozdíl od dřívějších sankcí za Navalného otravu nedospěli. 

Podporu neměly sankce od řady zemí, mimo jiné Německa, Francie či Lucemburska. "Propuštění Navalného by bylo dobrým začátkem a příležitostí pro nové a lepší vztahy EU a Ruska," řekl novinářům lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, podle něhož je v současnosti spíše čas na jednání s Moskvou než na zavádění dalších sankcí.

Podobně smýšlejí i další státy. Hlavním výstupem pondělní debaty je tak Borrellova cesta, která by podle představ některých politiků mohla začátkem února přinést šanci na propuštění prominentního kritika Kremlu.

"Nesdílím názor, že když se věci zkomplikují, není třeba spolu hovořit. Naopak, nyní je chvíle, kdy je třeba více hovořit," prohlásil po jednání Borrell. Přesný program cesty podle něj není hotov, měla by však být věnována převážně rozhovorům s vládními představiteli.

Část zemí chce o dalším postupu rozhodovat na základě výsledků jeho návštěvy Moskvy, část až poté, co uplyne 30denní lhůta Navalného vazby. "Shodli jsme se, že počkáme na rozhodnutí (ruského) soudu," oznámil například německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země patří v přístupu k Rusku k těm opatrnějším.

EU již v říjnu potrestala šest ruských činitelů v souvislosti s Navalného otravou a některé země chtěly v pátek dosáhnout shody na rozšíření tohoto seznamu. Europoslanci v usnesení přijatém minulý týden navrhli zajít ještě dále a zmrazit majetek oligarchů blízkých Kremlu či zastavit stavbu podmořského plynovodu Nord Stream 2 vedoucího do Německa. Ta má však i přes nesouhlas zemí východního křídla EU stále podporu německé kancléřky Angely Merkelové.

Putin odmítl informaci Navalného, že vlastní luxusní rezidenci

Putin také v pondělí odmítl tvrzení Navalného, že mu patří luxusní rezidence na pobřeží Černého moře. Putin podle médií na videokonferenci prohlásil, že sídlo v Gelendžiku, o které se jedná, nikdy nevlastnil on ani nikdo z jeho blízkých příbuzných. Řekl, že jsou to drby, jejichž cílem je "vymývat mozky". Organizátory demonstrací na podporu Navalného přirovnal ruský prezident k teroristům.

"Nikdy jsem ten film neviděl, protože jsem prostě neměl čas se na tu informaci podívat. Viděl jsem ale výběr videí, která mi přinesli asistenti. A hned chci odpovědět na vaši otázku. Nic z toho, co je tam ukázáno jako můj majetek, mně ani mým blízkým příbuzným nepatří a nikdy nepatřilo. Nikdy!" citoval mimo jiné list Kommersant z Putinova prvního vyjádření k této věci.

Fond boje s korupcí opozičního předáka Navalného zveřejnil 19. ledna výsledky svého vyšetřování, z něhož podle fondu vyplývá, že uvedená luxusní rezidence patří Putinovi. Navalnyj na základě vyšetřování týmu tvrdí, že rezidence stála 100 miliard rublů (přibližně 28 miliard korun) a její výstavbu umožnilo promyšlené korupční schéma v Putinově vnitřním okruhu. Financovali ji podle něj prezidentovi blízcí spojenci jako například šéf ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin nebo miliardář Gennadij Timčenko.

Film se stal videem, které v ruské sekci platformy YouTube nejrychleji zvyšovalo počet zhlédnutí. Podle Kommersantu jich k 25. lednu už bylo 86 milionů. Podle listu k tomu přispělo zatčení a vyšetřování Navalného a sobotní protesty, které se konaly ve více než stovce ruských měst.

Zveřejnění snímku bylo společně se zatčením Navalného jedním ze spouštěčů protestů, při nichž policie pozatýkala několik tisíc demonstrantů. Putin v této souvislosti podle agentury Interfax řekl, že lidé mají právo na svobodu projevu, ovšem pouze "v mezích zákona". Ruské úřady protesty s odkazem na pandemickou situaci již měsíce nepovolují.

V narážce na vysokou účast mladých lidí na manifestacích Putin organizátory přirovnal k "teroristům", kteří "před sebou ženou ženy a děti".

Demonstrace prezident srovnal s nedávným útokem davu na americký Kapitol. Ten byl podle Putina rovněž veden lidmi s politickými požadavky a také v rozporu se zákony. Připomněl, že americké úřady chtějí výtržníky v budově Kongresu trestat mnohaletým vězením na základě obvinění z vnitřního terorismu.

Související