Hurikány nejsou výsadou Země. Prohání se po nižších vrstvách atmosfér Marsu, Saturnu nebo Jupiteru, zatímco povrch Slunce brázdí plynná tornáda o průměru několika Zemí. Až doposud ale vědci u žádné z planet Sluneční soustavy nezachytili hurikán ve vyšších atmosférických vrstvách. Vůbec první takový nyní popsal mezinárodní tým výzkumníků ve studii zveřejněné v časopise Nature Communications. Unikátní vír plazmy s dešti elektronů a klidným ústředním "okem" se podle zpětně analyzovaných údajů objevil nad severním magnetickým pólem v říjnu 2014.

Plazma, ze které se vesmírný hurikán skládal, je čtvrté fyzikální skupenství, v němž existuje 99 procent hmoty ve viditelném vesmíru. Jde o směs volných elektronů a kladných iontů vznikajících ionizací plynů, kdy působením extrémní teploty (jako například na povrchu Slunce) dochází k oddělení záporně nabitých elektronů od atomů, ze kterých tak vznikají tzv. ionty.

Neobvyklý útvar se objevil nad severním magnetickým pólem, který není shodný s geografickým severním pólem (je od něj vzdálený zhruba 1250 kilometrů). Tvořilo jej několik spirálovitých ramen po dobu přibližně osmi hodin rotujících proti směru hodinových ručiček. Hurikán dosahoval šířky přibližně 1000 kilometrů a vyskytl se několik stovek kilometrů nad zemí, ve vrstvě ionosféry.

"Doposud nebylo jisté, zda hurikány vesmírné plazmy vůbec existují, takže potvrdit to takto pozoruhodným objevem je skutečně neuvěřitelné," uvedl v tiskové zprávě profesor Mike Lockwood z univerzity v Readingu, který se na výzkumu podílel.

Právě plazmu spolu s nabitými solárními částicemi vysílá na Zemi Slunce v podobě takzvaného slunečního větru, jehož proud může dosahovat rychlosti až 450 kilometrů za sekundu, tedy 1,6 milionu kilometrů za hodinu.

Země je před jeho potenciálně škodlivým působením chráněna magnetickým polem, za který vděčí běžícímu geodynamu ve svém srdci. Rotací vnější části zemského jádra složené z tekuté směsi železa a niklu totiž vznikají elektrické proudy a magnetické siločáry. Ty odklání většinu kosmického záření, část plazmy ale v magnetosféře Země zůstává.

V některých případech se pak částice slunečního větru mohou srazit s plazmou uvězněnou v magnetosféře nebo s elektrickými proudy, které zemské magnetické pole vytváří.

Vesmírný hurikán z roku 2014 byl podle vědců právě jedním z případů takového narušení v magnetosféře.

Související

Za vznikem neobvyklé bouře stál podle autorů studie právě střet magnetického pole Země s jeho slunečním protějškem přenášeným prostřednictvím slunečního větru.

Server Business Insider přibližuje, že magnetická pole se zpravidla "nemíchají", ale pokud se k sobě přiblíží, jejich části mohou změnit své rozestavění, nebo dokonce splynout a vytvořit nové schéma. Právě k tomu mohlo dojít v den vesmírného hurikánu, kdy příval energie ze slunečního větru proměnil podobu magnetické energie nad severním magnetickým pólem Země.

"Tropické bouře jsou spojené s ohromným množstvím energie a tyto vesmírné hurikány musí být vytvářené nezvykle velkými a rychlými přesuny energie ze slunečního větru a nabitých částic do zemské vyšší atmosférické vrstvy," uvedl profesor Lockwood.

Bouře zároveň otevřela okno do zemské atmosféry, kterým skrz její ochrannou vrstvu začaly pršet elektrony. Tento déšť nabitých částic by podle autorů studie mohl potenciálně narušit radiovou komunikaci nebo poškodit radarové systémy a satelitní technologie. Nabité solární částice totiž mohou při průniku magnetickým polem způsobit závady v počítačích, obvodech satelitů, nebo dokonce na Mezinárodní vesmírné stanici.

V pozorovaném případě však vědci žádné závady tohoto typu nezaznamenali.

Lockwood věří, že stejně jako jejich běžné obdoby ani vesmírné hurikány nejsou specificky pozemským úkazem. Mohlo by k nim docházet u jakékoliv planety nebo měsíce s magnetosférou.

"Plazma a magnetická pole v atmosféře planet existují napříč vesmírem, takže tyto poznatky naznačují, že by vesmírné hurikány mohly být široce rozšířený fenomén," uvedl.

Skutečnost, že k úkazu došlo v období jinak nízké geomagnetické aktivity, však podle vědců značí, že potenciálně škodlivé vesmírné počasí je nutné začít bedlivěji monitorovat.

Související