Na rozdíl o jiných evropských zemí neplánuje Česko přerušit očkování vakcínou od firmy AstraZeneca. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) to vyplynulo z úterního jednání vládní rady pro zdravotní rizika. V pondělí přestalo tuto očkovací látku z obezřetnosti používat Německo a postupně se k němu přidalo už dalších 15 evropských států. Ministerstvo zdravotnictví má podle Babiše prověřit možnost prodloužit interval mezi dávkami očkovacích látek, aby bylo možné dát první dávku rychleji více lidem.

V současnosti nic nenaznačuje, že by vakcína od společnosti AstraZeneca způsobala krvácení či krevní sraženiny, kvůli nimž řada zemí Evropské unie v minulých dnech pozastavila očkování touto látkou. Uvedla to v uterý šéfka Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) Emer Cookeová. Dodala, že přínos očkování touto vakcínou stále převažuje možná rizika. Hodnocení několika případů vážných potíží a úmrtí podle ní pokračuje a experti agentury své závěry oznámí ve čtvrtek.

Ke stejnému závěru dospěl v pondělí český ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Babiš v úterý doplnil, že se na záležitost Blatného na radě pro zdravotní rizika ptal. "On odpověděl, že je hematolog, že tomu rozumí a Česko bude pokračovat dál v očkování," prohlásil premiér.

Z 11 úmrtí v ČR, která mohla souviset s očkováním proti covidu-19, nebylo ani jedno způsobené krevní sraženinou, uvedl v úterý na Twitteru Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). 

Česká vakcinologická společnost navrhuje upravit interval mezi první a druhou dávkou vakcíny proti covidu-19. U očkovacích látek od firem Pfizer/BioNTech a Moderna může podle nich být až šest týdnů. V současné době je druhý termín přidělovaný zhruba po 21, respektive 28 dnech. U AstraZenecy by měl zůstat interval 12 až 13 týdnů.

Související

Babiš řekl, že ministerstvo zdravotnictví dostalo za úkol se delšími intervaly zabývat. "My v podstatě s dalšími experty jako profesorem (předsedou České vakcinologické společnosti Romanem) Chlíbkem a epidemiologem (Petrem) Smejkalem vlastně naléháme na ministerstvo zdravotnictví, aby prověřili možnost delšího intervalu," uvedl premiér.

Od začátku dubna by se mohla rozšířit skupina lidí, kteří budou mít na očkování proti covidu nárok. "Předpokládáme, že v dubnu budou dále snižovány věkové kategorie," oznámil Blatný. Dodal, že by se to mělo týkat lidí nad 60 nebo 65 let.

Nyní se k očkování dostanou senioři starší 70 let, kteří se od března přidali k osmdesátníkům, a také zdravotníci. Praktičtí lékaři zároveň mohou očkovat i mladší zájemce, pokud vyhodnotí, že jim kvůli chronickému onemocnění hrozí vážný průběh covidu.

Praktici se ale nyní musí podle Blatného připravit na to, že dodávky AstraZenecy, které jsou už nyní malé, se ještě ztenčí. "Z původních 200 tisíc (dávek) přijde v březnu 120 tisíc," uvedl ministr. Dodal ale, že to nepovažuje za výpadek, který by zásadně ovlivnil očkovací strategii.

Německo očkování pozastavilo, Polsko a Slovensko ne

Používání vakcíny od AstraZenecy po Německu preventivně pozastavily také Švédsko, Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr, Lotyšsko a Lucembursko. Dánsko tak učinilo již minulý týden a postupně se k němu přidaly i další země jako Norsko, Island, Bulharsko, Rumunsko a v neděli Nizozemsko. Přerušit očkování vakcínou od britsko-švédské firmy doporučili také irští zdravotní experti.

Zmíněné země z EU počkají na vyjádření unijní lékové agentury EMA. Ta svolala na čtvrtek mimořádnou schůzi, poté vydá své stanovisko k vakcíně. 

Slovensko naopak v očkování vakcínou stejně jako Česko pokračuje. Tamní Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvedl, že přínosy vakcíny nadále převyšují rizika. Podle ústavu dosud nebyla prokázána souvislost mezi očkováním a krevními sraženinami a taková spojitost ani nevyplývá z dostupných údajů.

Stejné stanovisko zaujal už v pondělí i polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Žádný z nežádoucích účinků po podání preparátu AstraZeneky v Polsku zatím podle něj nenaznačuje, že by očkování souviselo s případy krevních sraženin. Tuto očkovací látku zatím zdravotníci aplikovali 583 tisíc obyvatelům Polska, uvedl list Gazeta Prawna.

"V tuto chvíli stále věříme, že (...) výhody očkování ve smyslu zvýšení bezpečnosti veřejnosti jsou mnohem větší než možná rizika očkování vakcínou AstraZeneky," uvedl na tiskové konferenci šéf polského resortu zdravotnictví.

Britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA) v pondělí uvedl, že dostupné důkazy nenaznačují souvislost mezi vakcínou proti covidu-19 od firmy AstraZeneca a případy krevních sraženin u některých naočkovaných. Vakcíny se zastala také EMA a Světová zdravotnická organizace (WHO).

Thajský premiér Prajutch Čan-Oča se v pondělí nechal očkovat vakcínou AstraZeneca. Demonstroval tak většinový postoj asijských zemí, které pomíjejí obavy ohledně zpráv o výskytu krevních sraženin u některých příjemců této vakcíny v Evropě. Podle nich zatím neexistuje dostatek důkazů, které by vakcínu firmy AstraZeneca s těmito vedlejšími účinky spojovaly, napsala agentura AP.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru