Na Islandu poblíž Reykjavíku vybuchl vulkán, v této oblasti jde o první erupci po 800 letech. Informoval o tom islandský meteorologický úřad. Mezinárodní letiště Keflavík podle agentury Reuters pozastavilo veškeré příchozí a odchozí lety. Vědci sopečnou erupci předpovídali. Nikdo neutrpěl zranění a místní lidé jsou nadšení, informuje list The New York Times.

Výbuch nastal na poloostrově Reykjanes zhruba 30 kilometrů na jihozápad od metropole, uvedl islandský meteorologický úřad. Oblast je ohniskem sopečné a seismické aktivity, v minulých týdnech jí otřáslo až 40 tisíc výbuchů.

Islandská média nabízí obrázky noční oblohy ozářené jasně červenou barvou. Na místo se vydal vrtulník s vědeckou posádkou s cílem posoudit rozsah erupce. Dramatická podívaná místní obyvatele nadchla, a to včetně zpěvačky Björk, která na sociálních sítích dala najevo úlevu, že "se příroda projevuje". Má prý radost, že "to stále funguje". Jistá obyvatelka rybářského městečka Grindavík, ležícího asi osm kilometrů od erupce, agentuře Reuters řekla, že z okna vidí rudou záři na obloze. "Všichni nasedají do aut, aby se tam jeli podívat," dodala.

První známky sopečné činnosti zaznamenala meteorologická stanice ve 22:40 SEČ. Erupci pak potvrdily satelitní snímky a webové kamery, uvedla stanice na svém webu. Na Twitteru napsala, že seismografy ale zaznamenaly jen velmi malé turbulence.

Islandské mezinárodní letiště Keflavík a malý rybářský přístav Grindavik se nacházejí jen pár kilometrů od místa výbuchu. Oblast ale není obydlená a nečeká se, že by erupce někoho ohrozila, napsala agentura AFP.

Související

Na jaře 2010 erupce sopky Eyjafjallajökull vyvrhla do atmosféry sopečný popel do výše několika kilometrů, což vedlo k ochromení letecké dopravy v Evropě. Podle britské BBC se neočekává, že by podobná situaci nastala i nyní.

Island leží mezi eurasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které se od sebe pomalu vzdalují rychlostí asi dva centimetry za rok. V důsledku toho Island zažívá častá zemětřesení. Zdrojem poslední vlny otřesů byla velká masa roztavené horniny známé jako magma, která se pohybovala asi kilometr pod povrchem poloostrova a snažila se prodrat na povrch.

Situaci kolem výbuchu sledoval a na svém twitterovém účtu popisoval i vulkanolog Petr Brož, se kterým vyšel v HN v týdnu rozhovor. „Obrázek nám říká, že se na povrch dostalo dobře tekoucí magma. Je totiž vidět, že vznikající lávové proudy rychle odtékají z místa výronu, že nejsou příliš tlusté a že se v nich vytváří charakteristické útvary spjaté s rychlým tečením – lávové kanály,“ komentoval Brož na svém Twitteru. 

Související