Někdejší náčelník generálního štábu Benny Ganc před rokem se svým blokem Bílá a modrá málem vyhrál parlamentní volby. Jen velmi těsně tehdy podlehl pravicové straně Likud premiéra Benjamina Netanjahua. Jenže ani jeden z nich nedokázal sestavit většinu, a tak Ganc vyslechl volání Netanjahua a spolu vytvořili „vládu národní jednoty“ s tím, že po dvou letech se oba lídři na premiérském postu vystřídají. Koalice se ale rozpadla koncem loňského roku a v úterních volbách se blok Modrá a bílá jen tak tak dostal do parlamentu. Zvítězil opět Likud a premiér Benjamin Netanjahu znovu hledá partnery pro vládnutí.

„Nabízím svou ruku každému, kdo věří ve správnost mojí cesty. V opačném případě by nás čekalo opakování voleb, což je určitě nežádoucí,“ prohlásil Netanjahu ve středu ráno po zveřejnění předběžných výsledků. Problém ale je, že stejně jako před rokem žádný z táborů nemá většinu 61 hlasů ve 120členném Knesetu. Ve středu odpoledne bylo sečteno zhruba 90 procent hlasů. Konečné výsledky volební komise zveřejní v pátek, ale nepředpokládá se, že by zbývající hlasy jakkoliv změnily rozložení sil v parlamentu.

Jednasedmdesátiletému Netanjahuovi, který stojí v čele vlády nepřetržitě od roku 2009, rozhodné vítězství nezajistilo ani světové prvenství v rychlosti očkování proti covidu-19. Skoro polovina Izraelců již obdržela obě dávky vakcíny a Netanjahu opakovaně úspěšnost očkování vyzdvihoval při své předvolební kampani. Likud získal 30 křesel, a i kdyby se mu podařilo přesvědčit své ideové spojence z náboženských stran Jednotný judaismus tóry, Šas, krajně pravicové Náboženské sionistické strany a nacionalistické strany Jamina někdejšího vůdce izraelských osadníků Naftaliho Benneta, pořád mají jen 59 mandátů.

Opačný tábor je na tom podobně. Nejvíce získala strana Ješ atid někdejšího televizního moderátora Ja'ira Lapida, která má 18 poslanců. Mohla by se přirozeně spojit se zbytky Bílé a modré a levicovou stranou Meretz. Pak by ale potřebovala podporu obou arabských stran, které se dostaly do Knesetu, Spojeného bloku a strany Ra'ama. Jenže ani to by nestačilo.

Rozhodující slovo tak může mít strana Jisra'el bejtenu někdejšího ministra obrany a zahraničí Avigdora Liebermana, která získala šest poslaneckých křesel. Lieberman je ale znám pro svůj tvrdý postup vůči Palestincům, takže je stěží představitelné, že by mohl být v koalici s arabskými stranami. Stejně tak ovšem jeho strana ostře kritizuje vliv náboženských stran a ortodoxních věřících v zemi. Ostatně to je důvod, proč Lieberman poslední tři volby koalici s Netanjahuem odmítá. Není důvod se domnívat, že nyní tomu bude jinak.

Otevírají se tedy další, zdánlivě divoké varianty. Poslanec za levicový Meretz Ja'ir Golan prohlásil, že jeho strana by byla ochotna vytvořit vládu s pravicovými stranami Jamina a Nová naděje. „Jsem naprosto přesvědčen, že uzdravování Izraele záleží na odchodu Netanjahua z funkce. Klidně budu sedět ve vládě Naftaliho Benneta, pokud dokáže předložit alternativu. Cílem je vyměnit Netanjahua,“ řekl Golan armádnímu rozhlasu. „Možná to bude trvat jen rok do dalších voleb, ale v mezičase bude pokračovat soud s Netanjahuem a veřejnost si zvykne na to, že se dá žít i bez něj,“ prohlásil levicový politik. Izraelský premiér je obviněn z korupce. Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Politik ale vinu odmítá.

Izraelská společnost je v otázce podpory Netanjahua velmi rozdělená. Zatímco jeho příznivci jej adorují jako „krále Bibiho“, na transparentech odpůrců byl premiér označen za „předsedu zločinu“.