V Evropě jsme vyslyšeli varování ohledně změny klimatu. Víme, že když se naše průmyslové, energetické, dopravní a potravinářské soustavy nezmění, mohli bychom v tomto století čelit katastrofálnímu vzestupu teplot o víc než 3 °C.

Když jsme dospěli ke konci roku 2020, nejteplejšího roku zaznamenaného v Evropě, my v Evropské unii jsme přijali kolektivní rozhodnutí snížit své emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent oproti úrovním roku 1990. Evropská komise nyní tento závazek naplňuje konkrétními změnami politik a Evropská investiční banka poskytuje tomuto úsilí oporu svou finanční silou.

Přítomná dekáda je pro naši planetu okamžikem hop nebo trop. Abychom se vypořádali s bezprostředními výzvami, které před námi leží, naše dvě organizace svolaly vlády, mezinárodní instituce a investory na mezní událost „Investing in Climate Action“ (Investování do klimatické akce), která proběhla 24. března 2021.

Tato událost svedla dohromady světové lídry, aby se podělili o své plány na realizaci nezbytných politik na domácí scéně a zajištění mezinárodní koordinace. Snažila se rovněž pomoci investorům a podnikatelským lídrům k lepší orientaci v prostředí utvářeném politikami, v jejichž rámci budou přinejmenším v příštích deseti letech působit.

Klimatická akce vyžaduje dalekosáhlou strukturální změnu a nesmírné výše investic po celém světě. Jen v Evropě si dosažení cíle pro snížení emisí do roku 2030 vyžádá odhadem 350 miliard eur dodatečných investic ročně. Vedle ceny za nicnedělání tento údaj však bledne.

Ke zvládnutí této investiční výzvy se EIB, největší multilaterální věřitel světa, stala klimatickou bankou EU, uvádějící veškeré své aktivity do souladu s cíli nastíněnými v Pařížské dohodě. EIB se kromě jiného zavázala podpořit v příštích deseti letech investice ve výši bilionu eur do klimatické akce a environmentální udržitelnosti.

Samotné financování nás ale neposune tam, kam je zapotřebí se dostat. Potřebujeme také podrobný plán, cestovní mapu, a proto Evropská komise v prosinci 2019 představila Zelenou dohodu pro Evropu. Naváděním transformace ke konkurenceschopné ekonomice šetrně využívající zdroje usiluje coby nová evropská strategie růstu o proměnu EU ve spravedlivější společnost, která prosperuje a má se líp. Nejzazším cílem je dosáhnout do roku 2050 nulových emisí skleníkových plynů.

EU však představuje méně než 10 procent globálních emisí, takže pouze evropská aktivita ke zpomalení globálního oteplování stačit nebude. Abychom vzestup globální teploty udrželi co nejblíž k 1,5 °C, musíme dekarbonizaci podpořit i za našimi hranicemi. Proto potřebujeme globální zelenou dohodu.

Stanovili jsme si za tím účelem tři investiční priority. Zaprvé musíme zajistit, aby byly všude přijaty nejvyspělejší čisté technologie. Navzdory slušnému pokroku při zavádění obnovitelné energetiky se 40 procent světové elektřiny stále vyrábí z uhlí, nejšpinavějšího zdroje energie. S hospodářským rozvojem přichází vyšší poptávka po elektřině, a tedy zodpovědnost za zavádění zelených technických řešení a napojení světa na čisté rozvodné sítě.

Evropa je připravena investovat do všeho od programů zelené elektrifikace v Africe přes projekty dekarbonizace průmyslu v Asii po využití baterií v Latinské Americe. Chceme také sdílet odborné znalosti v oblasti adaptace na změnu klimatu, společně s technikou pro zvládání záplav, vyspělými nástroji pro předpověď počasí a odolnou infrastrukturou. Za pomoci finančních nástrojů i znalostí na podporu úsilí o adaptaci na klimatickou změnu využije EIB svých zdrojů k pákovému posílení soukromých investic do této kritické oblasti.

Naší druhou prioritou je investovat do průlomových zelených technologií jako nikdy dřív. Takový výzkum a vývoj je jednak nezbytný, jednak představuje obrovskou tržní příležitost. Skupina zemí, na něž připadá polovina světových emisí skleníkových plynů, už přijala „čisté nulové“ cíle a další budou jistě následovat. Aby mety dosáhly, budou všechny potřebovat evropské technologie a investice. Pulzujícími exportními sektory EU se mohou stát čistý vodík, příbřežní obnovitelná energetika i řešení pro skladování energie.

Konečně musíme vzít za svou myšlenku „cirkulární ekonomiky“. Za současného stavu si od planety bereme víc, než si může dovolit dávat, a důsledky této přemíry braní budou s každým uplynulým rokem dramatičtější a ničivější. Musíme naléhavě snížit environmentální a uhlíkovou stopu zboží, které spotřebováváme.

Abychom to dokázali, namísto neustálé výroby a importu nového zboží a těžby stále většího množství surovin je nutné investovat do cirkulárních technologií, které zdroje opětovně využívají. Cirkulární ekonomika má obrovský potenciál nejen snižovat naši závislost na vzácných zdrojích, ale také vytvářet pracovní místa. Jak Evropa nadále ukazuje, zelená dohoda není jen ekologická politika; je to ekonomická a geopolitická nezbytnost.

Je tomu pět let, co se sešlo 196 zemí a podpisem Pařížské dohody se zavázaly udržet průměrnou globální teplotu do 2 °C – ale ideálně do 1,5 °C – oproti předprůmyslové úrovni. Zatím je tento závazek teprve potřeba doplnit dostatečnou aktivitou. Je načase zvýšit své ambice a urychlit pokrok. Právě to bylo naším poselstvím světu na setkání „Investování do klimatické akce“ dne 24. března.

S cílem postavit se klimatické výzvě čelem musíme všichni spojit síly – nejen vlády, ale i firmy, města, finanční ústavy a občanská společnost. Evropa má nástroje, dovednosti a znalosti, aby svým příkladem razila cestu. Musíme své vůdčí postavení v oblasti klimatické politiky přetavit v pozici lídra na trhu, abychom zajistili vznik globální zelené dohody.

Pusťme se do práce.

Ursula von der Leyenová je předsedkyní Evropské komise. Werner Hoyer je prezidentem Evropské investiční banky.

Do češtiny přeložil David Daduč.

Copyright: Project Syndicate, 2021.
www.project-syndicate.org

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru