Bavorský premiér a zároveň šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder chce vést vládní konzervativní unii CDU/CSU do voleb jako kandidát na kancléře. Prohlásil to po nedělním zasedání poslanecké frakce CDU/CSU. O post volebního lídra se uchází i premiér Severního Porýní-Vestfálska a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, který o svém zájmu mluvil už v minulosti. Söder však vystupoval až dosud zdrženlivěji. Oba v neděli zdůraznili, že dohody chtějí dosáhnout co nejdříve.

„Oba jsme vhodní a oba jsme připravení,“ řekl Söder o výběru kancléřského kandidáta. „Dnes jsem oznámil svou připravenost. Pokud mě CDU podpoří, tak neuteču. Pokud ale velká sestra řekne, že to není její přání, bude to také v pořádku. Pro mě a pro Armina je důležité, aby rozhodnutí nebylo učiněno za každou cenu,“ uvedl Söder. Dodal, že na konci výběru musí stát kancléřský kandidát, který má nejlepší šance.

Také Laschet řekl, že výběr musí být ve vzájemné shodě a bez záště. „Oba se o kandidaturu ucházíme a oba musíme na konci uznat rozhodnutí, i když bude jiné. Máme k sobě úctu a budeme se podporovat,“ dodal.

Söder rovněž řekl, že je třeba mít na paměti Německo, proto chce CDU zůstat určující silou. „Náš konkurent v otázce kancléřství je přesně znám, jsou to Zelení,“ uvedl. Zelení jsou podle průzkumů po CDU/CSU druhou nejsilnější stranou a s pomocí sociálních demokratů SPD a liberálů FDP mají naději získat kancléřský úřad.

Kancléřka Angela Merkelová už o další mandát CDU/CSU neusiluje. Po čtyřech kancléřských funkčních obdobích a 16 letech v čele Německa odchází z politiky.

Tlak na Södera i Lascheta sílí

Söder a ani Laschet nechtěli spekulovat o tom, kdy padne rozhodnutí, kdo unii povede do voleb. „Jedno je jisté, věc je na stole,“ dodal. Bavorský premiér řekl, že očekává, že jasno bude „spíše dříve než později“. V řadách Křesťansko-demokratické unie (CDU) a její bavorské „sestry“ Křesťanskosociální unie (CSU) však sílí netrpělivost. Jejich poslanci a další politici na Lascheta a Södera tlačí, aby se konečně dohodli, kdo se stane kandidátem na post spolkového kancléře. Jsou za tím obavy, že další pokračující mocenský boj mezi oběma ambiciózními muži bude znamenat další ránu pro beztak oslabenou pozici konzervativních stran na německé politické scéně.

26. září

se budou v letošním roce konat volby do Německého spolkového sněmu. Půjde o volby v řádném termínu čtyř let od posledních v roce 2017.

„Čekáme, že si partajní šéfové spolu sednou a předloží nám návrh, za nějž se všichni postavíme,“ vyjádřil se pro list Handelsblatt místopředseda poslanecké frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Johann Wadephul. Teprve poté, kdyby se jim to nepodařilo, pravděpodobně by musela o společném kandidátovi rozhodnout poslanecká frakce.

V polovině minulého týdne se objevily spekulace o někom „třetím vzadu“, což je podle německých médií krajně nepravděpodobné. Ale svědčí to o tom, jak silná nevole v současné době mezi členy obou stran a v jejich vedení panuje.

Mnozí členové CDU a voliči této strany nejsou Arminu Laschetovi příliš nakloněni, což dokládají poslední průzkumy veřejného mínění. Jeho bavorský soupeř Markus Söder je na tom z tohoto pohledu mnohem lépe. Jenže CSU se svojí členskou základnou a vlivem na celoněmecké dění nemůže rovnat CDU.

Oba klíčoví politici by se měli dohodnout do letnic, které letos připadají na 23. května. Ale to se některým lidem z CDU vůbec nelíbí. „Rozhodnutí musí přijít rychle, nelze čekat na nějaký letnicový zázrak. Nevím, proč bychom měli čekat tak dlouho,“ zlobí se předseda hesenské vlády Volker Bouffier (CDU).

CDU by měla prosadit svého muže, říká Merz

Do mocenského boje uvnitř unie v sobotu zasáhl vlivný člen CDU a podnikatel Friedrich Merz, muž, který v prosinci roku 2018 na stranickém sjezdu neúspěšně usiloval o předsednické křeslo ve své straně, když byl těsně poražen Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Ta v únoru roku 2020 odstoupila a následně převzala funkci ministryně obrany. „CDU si kandidáta na post kancléře nemůže nechat vzít,“ uvedl Merz v sobotním rozhovoru pro list Westfälischen Anzeiger.

Armin Laschet má podle něj bez ohledu na nevalné výsledky průzkumů veřejného mínění dobrou šanci. „Průzkumy jsou jako fotografická momentka. Pro dlouhodobé, personálně politické strategické rozhodování se nehodí,“ tvrdí Merz, který letos v lednu v souboji o předsednické křeslo CDU s Arminem Laschetem neuspěl.

Související

Nespokojenost členů a příznivců konzervativní unie je o to větší, že politická konkurence se na zářijové volby do Spolkového sněmu připravuje lépe, organizovaněji. Sociální demokraté (SPD) svého kandidáta na post kancléře – dosavadního vicekancléře a spolkového ministra financí Olafa Scholze (62 let) – nominovali loni v srpnu. 

Strana Svaz 90/Zelení (zkráceně „Zelení“) svého kandidáta či kandidátku na kancléřský post oznámí v pondělí 19. dubna. Rozhodovat se bude mezi spolupředsedkyní Annalenou Baerbockovou a spolupředsedou Robertem Habeckem.

Bavorsko už svého kandidáta dvakrát prosadilo

Jak nakonec dopadne souboj přísného katolíka Lascheta, který si v Severním Porýní-Vestfálsku vysloužil kvůli svému vstřícnému postoji vůči imigrantům přezdívku „turecký Armin“, s Markusem Söderem vyznávajícím luteránství, je velká neznámá. Pokud by konzervativní unie CDU/CSU jako svého kandidáta do boje o kancléřské křeslo vyslala bavorského politika Södera (třeba proto, že je v celém Německu oblíbenější než Laschet), nebylo by to poprvé, kdy by měl muž z CSU navrch nad kolegou (a oponentem) z mnohem početnější a celostátně vlivnější CDU.

V roce 1980 tehdejší šéf CDU Helmut Kohl (pozdější „kancléř sjednotitel“) během jednání s bavorskou CSU ustoupil a unie na post západoněmeckého kancléře nominovala předsedu CSU Franze Josefa Strausse. Poslanecká frakce CDU/CSU se sice po volbách stala nejsilnější ve Spolkovém sněmu, ale v kancléřském křesle se přesto udržel sociální demokrat Helmut Schmidt (byl jím od roku 1974 do roku 1982, kdy v říjnu do této funkce nastoupil Helmut Kohl).

Za „legendární“ označuje německý tisk snídani v hornobavorském Wolfratshausenu 11. ledna roku 2002, kdy se tehdejší šéfka CDU Angela Merkelová dohodla s předsedou CSU Edmundem Stoiberem, že právě on bude společným kandidátem na spolkového kancléře. Hlavním důvodem bylo, že sama neměla dostatečnou podporu uvnitř vlastní strany, a hlavně to, že Stoibera si v Berlíně přála mít většina spolkových zemí. Ale stejně jako ve Straussově případě zůstal šéfem spolkového kabinetu po volbách v roce 2002 sociální demokrat – tehdy Gerhard Schröder.

Související