Spojené státy začnou společně se svými spojenci stahovat vojáky z Afghánistánu od 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi původně zahájily. V proslovu v Bílém domě to ve středu oznámil prezident Joe Biden, podle kterého jsou důvody pro další setrvávání v Afghánistánu stále více nejasné. „Nastal čas, aby američtí vojáci odešli domů,“ prohlásil Biden.

Jednotky Severoatlantické aliance zahájí postupný odchod z Afghánistánu ve stejný a budou jej s Američny koordinovat, shodli se také ve středu ministři obrany a zahraničí aliančních zemí. NATO má v rámci výcvikové mise v zemi téměř 10, kteří Afghánistán definitivně opustí během několika dalších měsíců. Aliance bude podle společného prohlášení ministrů nadále „podporovat mírový proces v zemi“.

Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc. Na misi zemřelo 14 českých vojáků. „Vždy jsme říkali, že samostatně nebudeme podnikat žádné kroky a otázku afghánské mise musíme vyřešit kolektivně. Dohodu respektujeme a jsme připraveni stáhnout i české vojáky,“ uvedl český ministr obrany Lubomír Metnar. „Se spojenci budeme koordinovat naši další pomoc Afghánistánu a jsme nadále připraveni společně bojovat proti terorismu.“

V Afghánistánu sloužili čeští vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar. Dlouholetá alianční mise ISAF (Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti) se v Afghánistánu uzavřela koncem roku 2014, od té doby v zemi pokračuje nová výcviková mise Resolute Support (Rozhodná podpora).

Související