Klíčová země Evropské unie a nejdůležitější hospodářský partner Česka má jasno, kdo bude soupeřit o post spolkového kancléře a povede hlavní politické strany do zářijových voleb. Svého kandidáta, respektive kandidátku nominovaly v Německu všechny tři hlavní politické strany. Nástupce odcházející Angely Merkelové vzejde z trojice Armin Laschet (CDU), Annalena Baerbocková (Svaz 90/Zelení) a Olaf Scholz (SPD). Laschet se po mocenském boji s populárním bavorským premiérem Markusem Söderem stal společným kandidátem konzervativní unie, kterou tvoří tandem CDU/CSU.

Právě na kandidáta křesťanských demokratů se čekalo nejdéle. Předsednictvo CDU se nakonec pro svého lídra vyslovilo v noci z pondělka na úterý. „Kostky jsou vrženy. Řekl jsem Laschetovi, že má od nás z CSU i ode mě osobně plnou podporu,“ komentoval rozhodnutí Söder.

Kdyby se volby konaly teď, vyhráli by podle průzkumu Trendbarometer s 28 procenty jasně Zelení. Dříve nejsilnější německá strana CDU/CSU kancléřky Merkelové se propadla na 21 procent. Jaké jsou cíle jednotlivých kandidátů?

Turecký Armin se zastává odborářů i ocelářů

Zkušený politik Armin Laschet stojí od června 2017 v čele koaliční vlády Severního Porýní-Vestfálska, kterou jeho strana CDU vytvořila s pravicovými svobodnými demokraty (FDP). Šedesátiletý kancléřský kandidát vystudoval původně práva a pracoval jako novinář. Na politickou dráhu se dal až později, v roce 1994 se stal poslancem Spolkového sněmu.

V zemské vládě poprvé usedl v roce 2005. Proslul svým liberálním přístupem a přátelskými vztahy s přistěhovaleckou komunitou, proto mu také kritici říkali „turecký Armin“. V souboji o předsednické křeslo CDU letos v lednu porazil pravicově orientovaného Friedricha Merze, představitele takzvaného hospodářského křídla CDU.

Jako zemský premiér udržuje Laschet úzké kontakty s vedením všech koncernů, které sídlí v největším ocelářském regionu Evropy kolem Duisburgu a Essenu. Pravidelně jedná také se šéfy zaměstnavatelských svazů i s předsedy odborových rad. „K čemu bychom ještě potřebovali sociální demokraty?“ ptá se žertem Michael Vassiliadis, šéf odborového svazu zaměstnanců důlního, chemického a energetického průmyslu, kterého s Laschetem pojí osobní přátelské vazby. 

Nejen s ním. „Laschet je lidový politik skrznaskrz. Jako hluboce věřící katolík má silné sociální cítění,“ říká jeho přítel Cem Özdemir, poslanec za Zelené, který byl v letech 2008 až 2018 předsedou strany.

Možné vládní koalici se Zelenými je Laschet nakloněn. V pondělí neopomněl veřejně blahopřát Annaleně Baerbockové, jež se stala jejich kandidátkou na post spolkové kancléřky.

Související

Od Lascheta jako kancléře lze očekávat především výraznou podporu německému průmyslu tak, aby posílil svoji mezinárodní konkurenční schopnost a také vytvářel dostatek pracovních míst. Otázku zaměstnanosti považuje za mimořádně důležitou. Slibuje, že omezí státní byrokracii tak, aby tolik nesvazovala podnikání, a bude klást důraz na další digitalizaci veřejné správy.

Klimaticky neutrální zelená kandidátka

Ambiciózní Annalena Baerbocková, matka dvou dcer, je členskou strany Svaz 90/Zelení od roku 2005. Nyní čtyřicetiletá politička začínala v zemské organizaci východoněmeckého Braniborska, kde se postupně vypracovala až do vedení. Od roku 2013 je poslankyní Spolkového sněmu. V lednu 2018 byla zvolena celostátní spolupředsedkyní strany v tandemu s Robertem Habeckem. O tom, že Zelené povede do voleb a bude usilovat o kancléřský post, rozhodlo předsednictvo strany v pondělí 19. dubna.

Baerbocková vyhlašuje, že hlavním cílem její strany je dostat se do koaliční vlády. Prosazovat hodlá především modernizaci německého průmyslu. Musí být klimaticky neutrální, tedy snížit emise téměř na nulu, současně si má ale zachovat své silné postavení. Zelení v posledních letech zmírnili radikální představy o „zeleném hospodářství“. Chápou, že v něm platí nejenom sociální a ekologická kritéria, ale také ta ekonomická.

Annalena Baerbocková, kancléřská kandidátka německých Zelených
Annalena Baerbocková, kancléřská kandidátka německých Zelených
Foto: Reuters

„Během přestavby průmyslu a celého hospodářství jsme připraveni k dialogu se všemi zúčastněnými stranami,“ zdůrazňuje Baerbocková. Podle ní bude strana své kroky v hospodářství pečlivě připravovat a plánovat, což ovšem vzbuzuje mezi průmyslníky a dalšími podnikateli skepsi. „Máme obavy z možné nadměrné regulace, kterou chtějí Zelení prosazovat,“ uvádí v časopise Manager Magazin šéf strojírenského svazu Karl Haeusgen.

Zelení hodlají prosazovat rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů, která podle nich vázne. Prosazují rovněž, aby se zpřísnily cíle v ochraně ovzduší. Objem emisí, které se do něj vypouštějí, má podle stávajícího vládního záměru v roce 2030 ve srovnání s výchozím rokem 1990 klesnout o 55 procent, Zelení požadují omezení o 70 procent. Finanční zdroje na plnění tohoto cíle by se měly získat také citelnějším zdražením emisních povolenek.

Spolková vláda plánuje postupně utlumit uhelnou energetiku do roku 2038. Zeleným se to zdá příliš pozdě. Spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách by podle nich mělo skončit už v roce 2030.

Zelení také chtějí snižovat státní zadlužení a z tohoto důvodu nepovažují snahu některých stran zmírňovat daňovou zátěž za správnou cestu.

Vicekancléř se ukázal jako pomocník v nouzi

Vedení Sociálnědemokratické strany Německa oficiálně nominovalo jednoho ze svých nejzkušenějších mužů na post spolkového kancléře už v srpnu 2020. Dvaašedesátiletý Olaf Scholz je už tři roky vicekancléřem, tedy zástupcem Angely Merkelové, v koaliční vládě křesťanských a sociálních demokratů.

Do roku 2018 byl sedm let primátorem Hamburku, kde se narodil. V sociální demokracii patří spíše ke konzervativnímu křídlu. Veřejnost ho vnímá jako „produkt“ partajního aparátu, je pověstný svými rozvleklými a nudnými projevy.

Olaf Scholz, kancléřský kandidát Sociálně demokratické strany Německa
Olaf Scholz, kancléřský kandidát Sociálnědemokratické strany Německa
Foto: Reuters

Jako spolkový ministr financí navázal na práci svého předchůdce Wolfganga Schäubleho (CDU), který dbal na úspornou rozpočtovou politiku, díky níž Německo hospodařilo s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem. Pandemie ale všechno změnila a Scholz musel schvalovat dodatečné rozpočty, aby stát pomohl firmám i domácnostem.

Mezi německými podnikateli se podle listu Handelsblatt těší dobré pověsti právě proto, že se osvědčil jako „pomocník v nouzi“, který rychle a naplno otevřel finanční stavidlo. Firmám údajně nevadí, že se ve spolupráci s odbory zasazuje o zvyšování minimální mzdy a je proti tomu, aby lidé odcházeli později do důchodu.

Jeho působení na ministerstvu financí ale provází i kritika kvůli skandálu společnosti Wirecard, zpracovateli mezinárodních plateb. Scholzovi kritici uvádějí, že měl lépe kontrolovat práci finančního dohledu. Nelibost bankovních kruhů vzbudila také jeho snaha z počátku roku 2019, kdy veřejně tlačil na spojení dvou největších německých ústavů – Deutsche Bank a Commerzbank, které se nakonec neuskutečnilo.

Pokud by se stal spolkovým kancléřem, prosazoval by mimo jiné vyšší zdanění firem s odůvodněním, že je nutné splácet obrovské dluhy, které stát během pandemie nadělal. Je také zastáncem plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Evropy pře Baltské moře. Američanům dokonce nabídl, že vláda podpoří výstavbu přístavního terminálu v severním Německu, který by přijímal jejich plyn, pokud Washington nebude bránit výstavbě ruského plynovodu.

Související