Na začátku tohoto textu si řekněme otevřeně jednu zásadní věc: bez podpory spojenců by se česká vláda do tak zásadního sporu s Ruskou federací, jaký nyní prožíváme, nepouštěla. Ale protože je Česko součástí společenství demokratických států a suverénní země, má zásadní výhodu, že se může právě o tuto podporu spojenců opřít. Jenže by to musela umět – a vzhledem k tomu, jak na mezinárodním poli fungovaly poslední české vlády, vůbec není jisté, že to v následujících týdnech a měsících dokáže.

Praha je pro mnoho spojeneckých zemí v Evropské unii a Severoatlantické alianci málo čitelný partner. Prezident Miloš Zeman vytváří v zahraničí obraz proruské a pročínské politiky a o to větší je šok některých málo informovaných pozorovatelů evropského dění z toho, že česká diplomacie vyhošťuje desítky ruských diplomatů. Česká vláda opakovaně odmítla sdílet evropskou solidaritu například v otázce uprchlíků od roku 2015. Nechtěl bych být tudíž v kůži českých velvyslanců například v Itálii, Řecku nebo Španělsku, kteří dostali instrukce žádat tamní vlády o konkrétní kroky.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se