Americké ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo ruského chargé d’affaires, aby vyjádřilo znepokojení nad pokračujícími „destabilizačními akcemi Ruska“. Diplomat Sergej Košelev na schůzce obvinění „důrazně odmítl“, uvedlo na Twitteru ruské velvyslanectví ve Spojených státech. Americká diplomacie na Twitteru znovu vyjádřila "plnou podporu České republice", která se minulou sobotu dostala do diplomatického sporu s Moskvou.

„Ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského chargé d’affaires, aby vyjádřilo znepokojení nad destabilizačními akcemi, které Rusko dál provádí napříč euroatlantickým prostorem (...), a aby demonstrovalo naši plnou podporu České republice," uvádí se v tweetu.

Česku vyjádřila podporu už řada západních zemí, kromě Spojených států také Británie či Německo. Solidaritu s Českem jako členskou zemí vyjádřily i NATO a EU. Litva, Lotyšsko a Estonsko v solidaritě s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou, nařídily celkem čtyřem ruským diplomatům, aby opustili jejich území, tři diplomaty vyhostilo Slovensko. Moskva už avizovala, že na tyto kroky bude reagovat.

„Na znak solidarity s našimi českými spojenci a kvůli narušení Vídeňské konvence se Lotyšsko rozhodlo vyhostit ruského diplomata,“ cituje agentura TASS z prohlášení, které vydal šéf lotyšské diplomacie Rinkévičs. „Lotyšsko nebude trpět podvratnou činnost na svém území ani na území svých partnerů a spojenců,“ uvedl také Rinkévičs. Litva vyhostila dva Rusy, Estonsko jednoho.

V sobotu se rozhořela diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Ve čtvrtek české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Rozhodnutí o omezení ruských pracovníků na českém velvyslanectví v Moskvě znamená pro Česko významnou technicko-administrativní komplikaci. V páteční tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo zahraničí. Rozhodnutí podle úřadu musí ČR zahrnout do jednání o paritě v otázce počtu pracovníků na obou ambasádách.

Agentura TASS v pátek s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí uvedla, že ke konci května se na ruském velvyslanectví v Praze a na české ambasádě v Moskvě sníží počet pracovníků. Na každém zastupitelském úřadě podle ní zůstane po sedmi diplomatech, 25 administrativně technických pracovnících a 19 zaměstnancích najatých na místě.

Podle diplomatických zdrojů ČTK zaměstnává české velvyslanectví v současnosti zhruba 110 ruských občanů, ruská ambasáda v Praze zaměstnává podle dostupných údajů jen asi 15 či 20 českých občanů.

Česko vypoví celkem 63 ruských diplomatů a úředníků zaměstnaných na velvyslanectví a také v dalších agenturách a kancelářích v Praze. Rusko si samo zvolí, o jaká jména konkrétně půjde. Jejich seznam předloží ministerstvu zahraničí, které tím pádem bude mít přehled o vypovězených osobách. Není možné, aby Rusko diplomaty z Prahy přesunulo na některý z konzulátů v Brně, Karlových Varech či Ostravě, jejichž pracovníků se vypovězení netýká. Jakékoli navyšování zaměstnanců na zastupitelských úřadech musí ministerstvo nejdříve schválit.

Česko na čtvrtečním jednání zástupců zemí Severoatlantické aliance požádalo své partnery o podporu fungování oslabené české ambasády v Moskvě nebo o předvolání ruských velvyslanců v členských zemích. Praha se také snaží docílit toho, aby její spojenci vyhostili část ruských diplomatů.

Už ve čtvrtek tak učinilo Slovensko. Slovenský premiér Eduard Heger s ministrem zahraničí Ivanem Korčokem ve čtvrtek oznámili, že ruskou ambasádu v Bratislavě budou muset opustit tři její pracovníci. Heger to zdůvodnil tím, že Slovensko nemůže tolerovat, když zástupci cizích diplomatických misí nerespektují dohodnutá pravidla. Současně vyjádřil solidaritu s Českem.

Německo o ruském pozadí výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 jedná s členy Evropské unie a Severoatlantické aliance a o případné reakci vůči Moskvě se poradí se svými spojenci. Na dotaz ČTK to na páteční tiskové konferenci řekla mluvčí německé vlády Martina Fietzová.

„V této kauze je spolková vláda v úzkém kontaktu nejen s českou vládou, ale i s evropskými partnery a partnery v NATO,“ řekla Fietzová s tím, že je společným zájmem incident plně objasnit. „Jaké důsledky z toho vyplynou, o tom se budeme radit v okruhu našich spojenců,“ uvedla na dotaz ČTK, zda by i Německo mohlo solidárně vyhostit ruské diplomaty.

Opakovaný dotaz dalšího novináře, zda lze vykázání ruských diplomatů očekávat, ponechala Fietzová bez jasné odpovědi. „Nic dalšího k tomu dodat nemohu. Kauzu sledujeme a radíme se spolu se spojenci,“ dodala.

Fietzová připomněla, že kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek telefonicky jednala s českým premiérem Andrejem Babišem, který ji informoval o napjatých vztazích mezi Prahou a Ruskem. „Kancléřka mu přislíbila solidaritu,“ řekla.

Spor Prahy s Moskvou v pátek komentovala také mluvčí německého ministerstva zahraničí Maria Adebahrová. Řekla, že šéf německé diplomacie Heiko Maas ve čtvrtek telefonoval svému novému českému protějšku Jakubu Kulhánkovi a že jedním z témat byly i vztahy s Ruskem. Adebahrová zmínila, že německé diplomatické zastoupení v Moskvě jedná s tamním českým velvyslanectvím o tom, jak Česku pomoci zachovat chod moskevské mise.

Svou podporu Česku vyjádřil i americký ministr zahraničí Anthony Blinken. „Zjištění Vaší vlády, že Rusko je zodpovědné za smrtící útok ve Vrběticích v roce 2014, je připomínkou výzev, kterým čelíme a významu Aliance. Těším se, že společně zajistíme bezpečnost a prosperitu obou našich zemí a že posílíme naše pevné vztahy jako přátelé, partneři a spojenci,“ stojí v dopise, který zaslal svému českému protějšku Jakubu Kulhánkovi u příležitosti jeho jmenování do funkce. 

 S přispěním Markéty Řehákové.

Související