Další vyhošťování ruských diplomatů ze zemí Evropské unie, o které Praha usilovala v reakci na případ Vrbětice, nebude na programu pondělního summitu. Uvedl to diplomatický zdroj, podle kterého se v unijních kruzích o žádné podobně viditelné akci na podporu Česka nejedná. Mimo jiné proto, že česká žádost nebyla správně načasována. Že lídři zemí EU o vyhošťování jednat nebudou, pak před odletem na summit potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO).

„Chceme jasně, aby Evropská rada útok odsoudila, a určitě nebudeme jednat o vyhošťování, protože o tom jsme mluvili a zkrátka došlo k jiným případům, kde nedošlo k vyhošťování. Takže to určitě není dneska na stole,“ řekl Babiš.

Podle bruselského webu Politico vytkla nedávno německá kancléřka Angela Merkelová českému premiérovi fakt, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala svou akci s unijními spojenci. Babiš však označil tyto informace za nepravdivé. Merkelová jej podle něj v Portu informovala o případu loňské vraždy Čečence Zelimchana Changošviliho v centru Berlína, kterou si podle německého nejvyššího státního zastupitelství objednala Moskva.

„Porovnávat reakci Evropy na případ Skripal, kdy časová prodleva mezi útokem agentů GRU na Skripala a mimořádnou Evropskou radou byla tři týdny, je neporovnatelné s případem Vrbětice. To, že dneska na stole jsou nějaké návrhy závěrů, je sice pravda, ale ty závěry se potom tvoří v rámci jednání,“ dodal Babiš.

Česko v reakci na zjištění tajných služeb o účasti ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 vyhostilo v polovině letošního dubna 18 pracovníků ruské ambasády. Teprve poté začala česká vláda prezentovat svou žádost o koordinované vyhoštění dalším unijním spojencům.

Merkelová podle obvykle dobře informovaného webu před dvěma týdny na neformálním summitu v Portu Babišovi vyčetla, že měl českou akci napřed koordinovat s ostatními zeměmi EU. Připomněla mu podobnou britskou žádost po otravě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury v roce 2018, kterou Londýn se spojenci sladil. Tehdy vyhostily diplomaty na tři desítky států včetně většiny unijních zemí. Na českou akci zareagovalo Slovensko a pobaltské země.

Německo bylo podle dřívějších informací ČTK náhlým jednáním Česka zaskočeno, silnější reakci neprospěl ani vnitropolitický vývoj v Česku, kde prezident Miloš Zeman zpochybnil, že by zavinění ruskými zpravodajci bylo jedinou vyšetřovací variantou. Berlín i proto svou podporu Prahy soustředil na konkrétní pomoc českému velvyslanectví v Moskvě, ochromenému ruskou odvetou, po níž své pozice opustilo 20 tamních zaměstnanců.

Podle zmíněného unijního diplomatického zdroje byl vedle načasování a nedostatečně rychlé přípravy a prezentace požadavků na vyhoštění dalším problémem kontext. „Všichni se bojí toho, co Rusko může udělat na Ukrajině,“ upozornil diplomat s odkazem na trvající přítomnost ruských vojáků u hranic sousední země. Zvláště západní země nechtějí i kvůli tomu vztahy s Ruskem příliš hrotit prohlubováním diplomatických pří.

Debata o Rusku bude zásadní součástí programu dvoudenního mimořádného summitu, který začíná večer v Bruselu. Šéfové unijních států by se v pondělí měli shodnout na vyjádření solidarity vůči zemím dotčeným agresivním jednáním Ruska. Podle diplomatů je hlavním důvodem tohoto prohlášení dopad vrbětického výbuchu, Česko však zřejmě v závěrech summitu doslova zmíněno nebude. Solidarita se totiž týká i řady dalších zemí jako Bulharska nebo Řecka.

Související