Lídři evropské sedmadvacítky se jednomyslně shodli na novém balíku sankcí vůči režimu diktátora Alexandra Lukašenka kvůli nedělnímu leteckému incidentu. Běloruské úřady tehdy donutily přistát letadlo společnosti Ryanair mířící z Atén do Vilniusu na letišti v Minsku pod falešnou záminkou údajné bomby na palubě, aby mohly zatknout novináře a aktivistu Ramana Prataseviče

„Nebudeme tolerovat, aby se se životy a bezpečím evropských občanů hrála ruská ruleta,“ řekl k Bělorusku jeden z vrcholných představitelů EU Charles Michel.

Zástupci členských států odklonění stroje na vnitrounijní lince tvrdě odsoudili; označili ho za „únos“ a někteří za teroristický čin. Na plánovém summitu v reakci na to přijali soubor opatření, kterým chtějí Lukašenkův režim potrestat.

Za „nepřijatelný akt státního terorismu“ označil odklonění letu se 170 lidmi na palubě i Andrej Babiš (ANO). Na summitu v Bruselu český premiér podpořil všechny odvetné kroky EU vůči běloruské vládě.    

Na sankční seznam lidí, kteří nedostanou vízum do EU a bude jim obstaven majetek, mají být zařazeni Bělorusové zodpovědní za zneužití letového provozu k zadržení Prataseviče. Lídři EU se zároveň shodli na uvalení „cílených ekonomických sankcí“ proti běloruským společnostem a entitám, které obchodují se státy sedmadvacítky. Konkrétní seznam firem má „bezodkladně“ připravit unijní šéfdiplomat Josep Borrell.

Politici také rozhodli o zákazu přistání běloruských aerolinek na letištích v EU a přeletů nad územím unie. Evropské letecké společnosti pak byly vyzvány k tomu, aby se vyhýbaly běloruskému vzdušnému prostoru, což už několik letek včetně KLM či Lufthansy udělalo ještě před summitem. Letadlo Ryanairu se zakladatelem nezávislého serveru Nexta a jeho přítelkyní na palubě bylo jen pár desítek kilometrů ve vzdušném prostoru Běloruska, když k němu vzlítly běloruské stíhačky a odklonily ho od trasy.

Rozhodnutí sedmadvacítky postihne hlavně státní běloruskou Belavii, která pravidelně lítá na území Schengenu včetně Česka a pro Bělorusy často představuje jediné letecké spojení se západní Evropou. Zákaz letů Belavie do Prahy podpořil i Andrej Babiš.

„Předpokládám, že budeme takto reagovat,“ řekl premiér českým novinářům v Bruselu. „Musím to probrat s kolegy ve vládě, s ministrem dopravy a vicepremiérem Havlíčkem, ještě na to nebyl čas. Jde o to, aby sankce nedopadly na běloruské obyvatele, kteří za nic nemůžou, ale na režim. Myslím ale, že nalezneme shodu,” dodal Babiš.

Ze strany sedmadvacítky šlo celkově o nezvykle  rychlou a pevnou odpověď. Debata o Bělorusku trvala jen přibližně hodinu a evropské země využily víceméně všechny možné prostředky diplomacie, po nichž už nastupuje nasazení vojenské síly.

Razance sankcí prozrazuje, že trpělivost s Lukašenkovým režimem už evidentně ztratilo mnoho evropských lídrů. Irský premiér, protože se jednalo o Ryanair, řecký a litevský, neboť stroj letěl z Atén do Vilniusu – právě Řekové a Litevci také jako první přišli s návrhem nových sankcí na Bělorusko. Frustraci neskrývali ani německá kancléřka Angela Merkelové a francouzský prezident Emmanuel Macron. Zejména pro Francii to byla otázka obrany evropské suverenity. „Šlo o evropský stroj letící mezi dvěma evropskými metropolemi s lidmi z různých evropských zemí na palubě. To nemůže zůstat nepotrestáno,“ řekl ještě před summitem Macron.

Nikdo se zároveň neozval s protestem proti tvrdé odpovědi. Maďarský premiér Viktor Orbán, který dlouhodobě razí proruskou politiku uvnitř EU, téma Běloruska vytěsnil. Nekomentoval ho před odletem na schůzku do Bruselu a v prohlášení pro maďarský tisk z dějiště summitu mluvil o pandemii, očkování a také o migraci. Zadržení běloruského opozičníka nijak nezmínil. Přijetí sankcí ale ani neblokoval.