Maďarská vláda mění plány na vybudování kampusu pro čínskou univerzitu Fu-tan z Šanghaje. Po sobotních protestech tisíců lidí, které vedl starosta Budapešti a kandidát opozice na premiéra Gergely Karácsony, šéf kabinetu premiéra Viktora Orbána naznačil, že plán se přinejmenším oddálí na dobu po parlamentních volbách, které se mají konat příští rok na jaře. Zkušenosti z minula ukazují, že v případě velkého odporu lidí Orbán své projekty i zruší.

„Nechceme dělat dobro lidem proti jejich vůli,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Mandiner šéf kabinetu premiéra Orbána Gergely Gulyás. „Až budou známy přesné podmínky investice, mohou obyvatelé Budapešti v referendu rozhodnout, zda chtějí Fu-tanskou univerzitu. K tomu se můžeme dostat tak za rok a půl.“

Kampus má vzniknout na ploše padesáti hektarů do roku 2024. Investigativní server Direkt36 získal dokumenty, podle nichž stavbu bez výběrového řízení získá čínská firma, bude použit čínský materiál a kampus postaví výlučně čínští dělníci. Maďarsko by ale vše platilo a na stavbu si vzalo čínskou půjčku v přepočtu asi 33 miliard korun.

Plán na vytvoření prvního kampusu čínské univerzity na půdě členského státu Evropské unie vyvolal protesty nejen v Budapešti, ale pozdvižení obočí u západních partnerů Maďarska v EU a NATO. Orbán se netají tím, že jsou mu politicky bližší autoritářské režimy. Z Budapešti už vyštval liberálně orientovanou Středoevropskou univerzitu, placenou americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem.

EU a NATO v posledních letech řeší, jak nastavit vztahy s Pekingem, který USA považují za hlavního geopolitického a ekonomického soupeře. Zároveň je Čína pro západ stále důležitým obchodním partnerem, ale situace v průběhu rozšiřování pandemie vyvolala podle průzkumů  mezi obyvateli západních zemí vůči Číně velkou nedůvěru. Téma vztahu demokracií k Číně bude jedním ze stěžejních při jednáních amerického prezidenta Joea Bidena během jeho návštěvy v Evropě, která začne tento týden.

Vládnoucí čínští komunisté agresivně rozšiřují svůj vliv v Evropě nejen v ekonomice, ale i pomocí akademických a vzdělávacích institucí. Někteří experti varují i před působením poboček Konfuciova institutu, který oficiálně šíří čínský jazyk a kulturu, protože ho čínská komunistická strana používá jako nástroj k získávání vlivu na elity hostitelských států a jako nástroj propagace komunistické ideologie. Před působením poboček institutu varovala i americká vláda. V Česku má jednu pobočku při Univerzitě Palackého v Olomouci a jedna „Konfuciova třída“ působí na Technické univerzitě Ostrava.

Viktor Orbán, například na rozdíl od Andreje Babiše, už v minulosti ustoupil tlaku veřejnosti v několika otázkách. V roce 2017 stáhla maďarská vláda kandidaturu města na pořádání olympijských her pro rok 2024 poté, co odpůrci olympiády sebrali čtvrt milionu podpisů k vyhlášení městského referenda. K hlasování tehdy ani nedošlo. Předtím zase po velkých protestech zrušil plány na zavedení zvláštní internetové daně.

Nyní se z kampusu čínské univerzity stalo horké téma pro parlamentní volby, v nichž má sjednocená opozice poprvé od roku 2010 šanci Orbánovu stranu Fidesz porazit. A starosta hlavního města Gergely Karácsony je nejpravděpodobnějším kandidátem spojené opozice na příštího premiéra. Opozice kritizuje vládu, že projekt kampusu je drahý, má zabrat levné ubytování pro maďarské studenty a jeho financování je jako většina nynějších veřejných zakázek v Maďarsku neprůhledné.

Radnice tak chce přejmenovat čtyři ulice kolem budoucího kampusu, který by měla za miliardy vybudovat maďarská vláda, podle regionů a osobností, které u čínských komunistů vyvolávají nevraživost. Má tak vzniknout Dalajlamova ulice jako pocta okupovanému Tibetu, Ulice ujgurských mučedníků, Ulice svobodného Hongkongu a jedna má vzdát hold pronásledovanému katolickému biskupovi.

Související
Související