Tribunál v Haagu v úterý s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a další zločiny spáchané za války v Bosně v letech 1992 až 1995. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Mladiče před více než třemi lety odsoudil k doživotnímu vězení za několik zločinů včetně genocidy. Verdikt přivítala řada osobností, včetně například amerického prezidenta Joea Bidena a vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

ICTY uložil Mladičovi nepravomocně nejvyšší možný trest v listopadu 2017 za řadu zločinů, včetně etnických čistek spáchaných na bosenských Muslimech (dnes Bosňácích) a bosenských Chorvatech během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Tribunál ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, mezi nimiž jsou genocida v souvislosti se srebrenickým masakrem z července 1995, terorizování civilistů při obléhání Sarajeva a zločiny proti lidskosti.

MICT dnes ale nevyhověl ani odvolání žalobců a v plném rozsahu potvrdil rozsudek z prvoinstančního řízení. Prokurátoři žádali, aby 78letý Mladić byl také uznán vinným z genocidy v souvislosti se zločiny spáchanými na muslimských a chorvatských obyvatelích několika obcí v roce 1992.

Mladić se dneškem připojil k politickému vůdci bosenských Srbů z období války Radovanu Karadžičovi, který si definitivní rozsudek s doživotním vězením vyslechl v březnu před dvěma roky. Odvolací soud Karadžičovi přitom zpřísnil čtyřicetiletý trest uložený v prvoinstančním procesu.

Americký prezident Biden považuje rozhodnutí MICT za historické, neboť „ukazuje, že ti, kdo spáchají hrůzné zločiny, se budou zodpovídat“. „Nikdy nemůžeme vymazat tragédii smrti mnoha obětí Mladičových zločinů, ale doufám, že dnešní rozsudek poskytne útěchu všem, kdo truchlí,“ uvedl šéf Bílého domu v prohlášení.

Podle Bacheletové verdikt „zdůrazňuje odhodlání mezinárodní justice dosáhnout trestu ať to trvá jakkoli dlouho - a v případě Mladiče to bylo téměř tři desetiletí po jeho ohavných zločinech“.

Zcela opačný názor má nynější vedoucí politik bosenských Srbů Milorad Dodik, který je členem kolektivního vedení bosenského státu. Podle něj rozsudek „nemá nic společného s právem ani se spravedlností“. Podobně se vyjádřil podle agentury TASS i Mladičův syn Darko. Ten zároveň bez upřesnění ocenil „odvahu“ předsedkyně senátu Prisci Matimby Nyambeové, že nesouhlasila s míněním svých kolegů ohledně verdiktu.

Agentura AP zaznamenala, že Mladić při vstupu do soudní síně vypadal optimisticky a napodoboval fotografy, když se posadil. Při čtení rozsudku se ale mračil, a když uslyšel, že jeho odvolání bylo zamítnuto v plném rozsahu, nedal najevo žádné emoce.

Během masakru po obsazení takzvané bezpečné zóny pod ochranou OSN ve Srebrenici bosenskosrbské síly na konci války v létě 1995 povraždily 8000 zajatých muslimských mužů, včetně starců a chlapců. Svět tehdy obletěly záběry Mladiče, jak po dobytí srebrenické enklávy rozdává dětem bonbony a uklidňuje vyděšené muslimské zajatce. Chvíli nato je nechal povraždit.

Dnes 79letý Mladić se proti rozsudku odvolal v březnu 2019 a žádal buď zproštění viny, nebo nový proces. Svou vinu odmítá a tvrdí, že pouze konal svou povinnost, když „bránil svou zemi před západními mocnostmi“. Odvolání podala i obžaloba, která požadovala, aby byl Mladić shledán vinným z genocidy v případech vraždění Muslimů a Chorvatů v pěti dalších bosenských obcích v roce 1992.

Mladičův případ soudil Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který převzal agendu ICTY po ukončení jeho činnosti na konci roku 2017. Vynesení konečného verdiktu v tomto procesu bylo již několikrát odročeno kvůli pandemii covidu-19 a lékařskému zákroku, který bývalý bosenskosrbský generál podstoupil loni v březnu.

Nyní se jednalo o poslední velký proces haagského tribunálu v souvislosti s válkami na Balkáně v 90. letech minulého století a zároveň poslední proces ke genocidě ve Srebrenici, která představuje největší masakr v Evropě od druhé světové války. V březnu 2019 byl s konečnou platností odsouzen k doživotnímu trestu Mladičův politický souputník, bosenskosrbský předák Radovan Karadžić.

Mladič je považován za jednoho z hlavních aktérů krvavých etnických čistek provázejících válku v mnohonárodnostní Bosně, která si vyžádala kolem 100 tisíc lidských životů. Zhruba 2,2 milionu lidí bylo vyhnáno ze svých domovů nebo bylo nuceno je opustit. S důsledky války se Bosna vypořádává dodnes.

Po válce Mladić 16 let unikal spravedlnosti. Do vydání bývalého srbského a jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ICTY v červnu 2001 žil Mladić poměrně v klidu v Srbsku. Pak se ale musel skrývat. To se mu dařilo i s pomocí přátel v srbské armádě do května 2011, kdy byl zatčen na severu Srbska a nedlouho poté vydán ICTY.