Státy Evropské unie schválily v úterý prvních 12 národních plánů obnovy, díky čemuž budou moci členské země začít v příštích týdnech čerpat peníze z mimořádného fondu na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. Ministři financí odsouhlasili mezi jinými příspěvky pro Itálii nebo Španělsko, což jsou státy, které budou největšími příjemci z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (asi 19,1 bilionu korun).

Peníze bude moci čerpat i Slovensko či největší unijní země Německo a Francie. Český plán obnovy zatím čeká na posouzení Evropskou komisí (EK), jeho konečné schválení a vyplacení prvních peněz je podle ministryně financí Aleny Schillerové reálné v září.

Ze zmíněného balíku, na který si EU v červnu začala bezprecedentně půjčovat peníze vydáváním společných dluhopisů, bude Brusel na základě plánů rozdělovat 672,5 miliardy eur. Unie se dohodla celkem na 11 kritériích pro využití investic. Mimo jiné má nejméně 37 procent objemu peněz mířit na klimaticky šetrné projekty, pětina pak na digitalizaci.

Španělsko je zemí, která dostane největší podíl z nevratných grantů. Z celkového balíku přímých dotací, jenž obsahuje 312,5 miliardy eur, by do Madridu mělo putovat až 69,5 miliardy. V součtu s výhodně úročenými půjčkami ovšem získá nejvíce Itálie, která může očekávat 191,5 miliardy eur. Vedle těchto dvou zemí ministři otevřeli cestu k příspěvkům z fondu pro Slovensko, Německo, Francii, Rakousko, Portugalsko, Řecko, Belgii, Dánsko, Litvu a Lucembursko.

Zatímco tyto státy předložily svou strategii komisi na přelomu dubna a května, Česko až začátkem června. Unijní exekutiva má na posouzení dokumentů dva měsíce, pak musí potvrdit plán členské země, na což může dojít nejdříve po letních prázdninách.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na