Ve snaze zmírnit možné negativní dopady plánovaného „ozelenění“ evropských ekonomik na obyvatele má vzniknout nový unijní fond, ze kterého se bude přispívat domácnostem v nejzasaženějších státech na elektřinu a plyn. Přichází s tím Evropská komise v rámci rozsáhlého balíku legislativních návrhů, jimiž chce sedmadvacítka dosáhnout do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent oproti stavu v roce 1990 a které oficiálně představí ve středu v Bruselu.

Z informací HN a těch, které dosud unikly na veřejnost, vyplývá, že by konkrétně část výnosu z emisních povolenek pro průmysl putovala do rozpočtů těch vlád, jejichž obyvatelstvo závisí na spalování fosilních paliv, typicky uhlí a plynu, a odstavení těchto zdrojů z provozu by tak odskákalo relativně nejvíc. Brusel proto chce ustavit nový nástroj pomoci, jenž by měl zabránit „energetické chudobě“ Evropanů. Dosahoval by konkrétně „20 procent očekávaného výnosu z obchodování s emisemi“ v letech 2026–2032, jak stojí v návrhu dokumentu, do kterého HN nahlédly.

Šlo by o nové emisní povolenky vydávané po roce 2026 pro dopravu a sektor stavebnictví a podle expertů by mohly vynést řádově desítky milionů eur ročně. Češi by zřejmě byli mezi prvními možnými příjemci pomoci, protože české domácnosti, stejně jako například polské či rumunské, svítí a topí dominantně uhlím. Kdo konkrétně by peníze z unie dostal a v jaké výši, by určila národní vláda. Příspěvek by pak zřejmě putoval k dotyčnému formou podpůrné měsíční dávky na energie.

Právě prodražování účtů za elektřinu a plyn, a tedy odpor veřejnosti vůči takzvané Zelené dohodě pro EU, Green Dealu, byly jedním z argumentů jejích kritiků. Zřízením nového nástroje pomoci nejchudším vrstvám obyvatel se Brusel snaží uklidnit veřejnost a získat ji na svoji stranu. Kromě států střední a východní Evropy příspěvek na energie zřejmě ocení i francouzská vláda, která musela odvolat zamýšlenou uhlíkovou daň na naftu, protože proti ní před třemi lety povstalo obyvatelstvo v rámci populárního hnutí „žlutých vest“.