Pobaltí jde v regulaci alkoholu opačnou cestou než Češi. Estonci o čtvrtinu snižují daně, to samé chystají i Lotyši

Po zvýšení daní v roce 2017 zdražily lihoviny v estonských obchodech až dvojnásobně. Většina lidí proto začala jezdit nakupovat do sousedního Lotyšska, kam to nemají daleko a dojíždění se jim vyplatí. V těsné blízkosti hranic navíc vyrostla řada obchodů zaměřených pouze na prodej alkoholu. Lahev whisky o objemu 0,7 litru vyjde v Tallinnu na 24 eur, zatímco v Rize zhruba na 15,5.

Podobně jako Lotyši přitom dříve vydělávali i sami Estonci. K nim totiž jezdili alkoholoví turisté z Finska, kteří se v Helsinkách nalodili na trajekt, v tallinnském přístavu nakoupili alkohol a pluli zase zpátky. To se jim od zmiňovaného zdražení nevyplatí a i Finové tak teď nakupují alkohol v Lotyšsku.

Zatímco estonský státní rozpočet tratí, lotyšské příjmy strmě stoupají. V roce 2016 Estonci vybrali na zdaněném alkoholu 251 milionů eur, zatímco Lotyši pouze 169 milionů. V roce 2018 si Estonci přišli již jen na 231 milionů eur, zatímco Lotyši si na jejich úkor výrazně polepšili a vybrali 242 milionů.

Náklady na alkohol v Česku dosahují 59 miliard korun ročně, ukázala vládní studie. Spotřební daň pokryje jen desetinu této částky

10. 12. 2018 ▪ 3 min. čtení

Za návrhem snížit daň na alkohol o 25 procent stojí předseda vládní strany EKRE Martin Helme, který je zároveň ministrem financí. EKRE je označována za krajně pravicovou a populistickou partaj, jejíž členové se mimo jiné pochvalně vyjadřují o ekonomice nacistického Německa. Hlavním tématem strany je migrace, ke které je výrazně negativní. V březnových volbách EKRE získala 17,8 procenta a zařadila se na třetí místo. Při snaze snížit daň na alkohol Helme argumentuje hlavně snahou získat zpět příjmy do státního rozpočtu. Díky jeho návrhu by měla lahev vodky zlevnit v průměru o 1,5 eura na 6 eur.

Ani Lotyši ale nechtějí o příjmy z alkoholu přijít, a příští týden proto budou jednat o tom, zda nesnížit daň také. Tamní ministr financí Janis Reirs by rád, aby snížení daně platilo již během tohoto roku. V Pobaltí tak zřejmě dojde k situaci, kdy země budou snižovat daně na alkohol, aby přitáhly zákazníky z okolních zemí. Problém by mohl podle Bloombergu vyřešit koordinovaný postup obou států, k tomu ale zatím není politická vůle ani na jedné straně.

Dění v Pobaltí sledují i finští výrobci lihovin, a to zejména pivovarníci. Obávají se, že finská vláda by mohla již tak vysoké daně na alkohol ještě zvýšit, což by pro ně mohlo být za současné situace likvidační.

Nejvíce pijí Litevci, Češi jsou druzí

Snížení daní na alkohol vyznívá poněkud zvláštně při pohledu na efekty zdražení lihovin z roku 2017. Už za krátkou dobu se totiž podle tamních lékařů snížená spotřeba projevila na zdraví Estonců.

Doktoři označují spotřebu alkoholu v Pobaltí za extrémní. Například v roce 2016 Estonci vypili v průměru 9,9 litru alkoholu na osobu a lihoviny byly příčinou více než čtvrtiny kardiovaskulárních chorob a v šesti procentech případů i příčinou rakoviny. Estonce přitom ještě předhánějí oba zbylé Baltské státy, když Lotyši vypijí v průměru 11,2 litru lihovin za rok, a Litevci dokonce 13,2 litru, což je řadí na první příčku mezi zeměmi OECD. Češi na tom však nejsou o moc lépe. Spolu s Francouzi se umístili na druhém místě s 11,7 litru.

Litevci se snaží nadměrnou spotřebu alkoholu řešit kromě daní také omezením prodejní doby či zvýšením věkové hranice z 18 na 20 let.

V Česku vláda Andreje Babiše schválila zvýšení spotřební daně z lihu o 13 procent. Návrh ODS, aby řidiči mohli mít až 0,5 promile, vláda naopak odmítla.

České děti pijí nejvíc v Evropě, alkohol a drogy jdou ruku v ruce se záškoláctvím, říká psycholožka