Británie se se státy Evropské unie shodla, jak by měl vypadat brexit. Smlouvu o podmínkách, za nichž Spojené království vystoupí z EU, ve čtvrtek v Bruselu podepsali britští a unijní vyjednavači. Přesto stále není jisté, kdy brexit nastane a jakou bude mít podobu – dohoda začne platit, jen pokud ji schválí britští poslanci. A jejich souhlas vůbec není jistý.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Kdo z dohody vychází jako vítěz?

Jednoznačně Evropská unie. Britský premiér Boris Johnson přistoupil na věci, které donedávna označoval za naprosto nepřijatelné pro jakéhokoliv britského premiéra.

Co je obsahem dohody?

Nejdůležitější část se týká Severního Irska. To je součástí Spojeného království a spolu s ním odejde nejen z EU, ale i z evropské celní unie. Jenže fakticky členem celní unie zůstane – bude uplatňovat evropský celní tarif a dodržovat pravidla pro pohyb zboží na společném evropském trhu.

Co to znamená z hlediska hranic?

Hraniční kontroly budou uvnitř Spojeného království, tedy mezi Velkou Británií a Severním Irskem. Právě tam nastanou podrobné kontroly toho, jestli zboží splňuje například evropská pravidla pro bezpečnost potravin a výrobků nebo jestli obchodníci zaplatili evropskou celní sazbu. Je naprostou raritou, aby takové podrobné kontroly fungovaly uvnitř nějaké země a vlastně ji rozdělovaly na dva různé celky.

V Irsku kontroly nebudou?

Ne. Právě proto, aby kontroly nemusely probíhat na hranicích mezi Irskou republikou, která zůstává členem EU, a Severním Irskem, přistoupil Johnson na to, aby byly kontroly prováděny uvnitř Spojeného království. O tom, jestli tento režim bude trvat, bude mít možnost v příštích letech pravidelně hlasovat severoirský regionální parlament. Rozhodovat bude prostou většinou hlasů. Ani unionisté, kteří jsou zastánci svazku s Velkou Británií, ani ti, kteří by si přáli spojit Severní Irsko s Irskem, tak nebudou mít právo veta.

Co se stane, když třeba americká firma poveze zboží z britských ostrovů do Severního Irska?

V tom případě zaplatí takové clo, jaké platí v rámci EU. Například u aut je to 10 procent. Je ale možné, že Británie si po brexitu s USA dojedná vlastní obchodní dohodu, v rámci níž sníží cla na auta, řekněme, na dvě procenta. Pokud zmíněné americké auto bude přes Severní Irsko pokračovat do Irska, zůstane v platnosti desetiprocentní clo, které dovozce auta zaplatil už v rámci celní hranice mezi Velkou Británií a Severním Irskem. Pokud ale auto zůstane v Severním Irsku, Spojené království firmě vrátí rozdíl mezi evropským a britským clem na dovoz aut, pokud to britské bude nižší.

Proč se všichni tolik chtějí vyhnout tomu, aby hraniční kontroly byly mezi dvěma státy, tedy mezi Irskem a Severním Irskem (které patří ke Spojenému království)?

Británie i EU se shodují, že by to vyvolalo obrovské riziko obnovení občanské války, která v Severním Irsku skončila v devadesátých letech minulého století. Infrastruktura na hranicích byla v minulosti často terčem útoků různých bojůvek. K několika teroristickým útokům v Severním Irsku došlo i letos – tento konflikt rozhodně definitivně neutichl.

Může taková dohoda projít?

To je velká otázka. Musí ji schválit Evropský parlament, což by měla být formalita. Ale zároveň dohoda musí projít i v britské Dolní sněmovně, ve které ale Boris Johnson nemá většinu. Opozice bude nejspíš proti, protože chce buď s EU zachovat mnohem těsnější vztahy než Johnson, nebo chce brexit rovnou zrušit. Severoirská strana DUP, s níž Johnsonovi konzervativci spolupracují, dohodu taky odmítá. Podle svých spojenců Johnson unii naopak příliš ustoupil  a ohrozil tak jednotu Spojeného království. Názorem DUP se přitom až dosud řídili i tvrdí odpůrci EU v Johnsonově vlastní Konzervativní straně. Za těchto okolností Johnson pro prosazení dohody nemá většinu. Tedy pokud se něco nezmění.

Proč musí jít britští poslanci do práce v sobotu?

Dolní sněmovna by měla o dohodě skutečně hlasovat už tuto sobotu. Šlo by o první sobotní jednání od roku 1982, kdy Británie válčila s Argentinou o Falklandy. I to svědčí o tom, jak dramatické chvíle Británie prožívá kvůli svým vnitřním sporům o to, jak naložit s výsledkem referenda o vystoupení z EU, které se přitom odehrálo už v roce 2016.

Tohle už přece známe, vždyť na dohodě o brexitu se EU a Británie shodly už loni...?

Je to tak. Dohodu uzavřela tehdejší premiérka Theresa Mayová. Jenže ji ani na tři pokusy nedokázala prosadit v domácím parlamentu a následně odstoupila.

Co se stane, pokud britský parlament dohodu zamítne?

Platí, že parlament Johnsona zavázal zákonem požádat o odklad brexitu. Stát se ale může cokoliv, včetně toho, že premiér zákon nebude respektovat. Možné je například to, že skutečně dojde k odkladu brexitu o několik měsíců, během nichž v Británii budou volby. Do nich by Johnson šel s tím, že dokáže zařídit brexit, jak prokázal svou dohodou s EU na jeho podobě. Naopak hlasy těch voličů, kteří chtějí v unii zůstat, nebo si přejí, aby s ní měla Británie po brexitu těsnější vztahy, než jaké dojednal Johnson, by se nejspíš roztříštily mezi řadu stran.