Demokracie ve střední Evropě oslabila nejvíc od roku 1995, tvrdí americká zpráva. Pandemie může být bodem zlomu

Maďarsko kvůli takovému vývoji opustilo skupinu nejlépe hodnocených demokratických států. Hodnocení stavu demokracie se kvůli snaze oslabit nezávislost soudů a omezit právní stát zhoršilo v případě České republiky, Polska, Slovenska, Gruzie, Lotyšska a Černé Hory. V případě Česka se také zhoršilo hodnocení nezávislosti médií.

"Mnozí političtí lídři v regionu už ani nepředstírají, že jim záleží na demokracii nebo právním státě," řekl Michael Abramowitz, prezident organizace Freedom House. "Je načase, aby ti evropští politici, kterým záleží na svobodě, krizi ve svém sousedství nějak čelili. A Spojené státy by měly obnovit zahraniční politiku, která dává důraz na obranu demokratických hodnot."

Největší oslabení demokracie je podle zprávy, která hodnotí řadu kritérií, vidět ve střední Evropě a na Balkáně, které se po pádu komunismu v roce 1989 dostaly při budování demokratických institucí nejdále. Zpráva uvádí jako příklad Polsko, kde se vládní strana Právo a spravedlnost snaží dostat pod kontrolu justici a právě v těchto dnech její postup znemožňuje konání spravedlivých prezidentských voleb. 

Jiným příkladem je Maďarsko premiéra Viktora Orbána, který ve výjimečném stavu zavedeném kvůli pandemii koronaviru odebral parlamentu kontrolní roli a může vládnout nejméně do konce roku pomocí dekretů. "Propad Maďarska je největší, jaký kdy studie Nations in Transit zaznamenala. Ještě v roce 2005 patřilo Maďarsko mezi tři nejvíce vyspělé demokracie v regionu, ale v hodnocení pro rok 2020 jako první kleslo o dvě kategorie režimů a úplně opustilo skupinu demokracií," konstatuje zpráva. Maďarsko se v hodnocení Nations in Transit propadlo ze skupiny konsolidovaných demokracií do hybridních režimů, kde jsou také například Srbsko nebo Černá Hora.

Proti snahám Orbána o upevnění moci se postavilo už osmnáct zemí EU, včetně samotného Maďarska. Češi sepsali vlastní vyjádření

3. 4. 2020 ▪ 3 min. čtení

V části věnované právnímu státu zpráva v případě České republiky vypichuje snahu premiéra Andreje Babiše vyhnout se trestnímu stíhání kvůli zneužívání evropských dotací.

Zpráva v souvislosti s aktivitami na podporu demokracie zmiňuje české protesty Milionu chvilek pro demokracii jako největší demonstrace od roku 1989. Podobné demonstrace napříč celým regionem byly z různých důvodů, ale mají podle autorů zprávy jedno společné: nepodařilo se jim dosáhnout stanovených cílů. "Vlády čelící kritice si prostě spočítaly, že musí odpor vydržet a nemusí tlaku ulice ustupovat," uvádějí autoři.

Experti ve zprávě Nations in Transit hodnotí několik kategorií. Je to výkon volených institucí na místní i celostátní úrovni, fungování nevolených institucí, jako jsou soudy nebo protikorupční agentury, a nevolené nestátní instituce, jako je občanská společnost nebo média, jejichž práce je nedílnou součástí kvalitní, fungující demokracie.

Kvalita demokracie se odvíjí právě od výkonu těchto institucí, které v postkomunistických zemích nebyly nikdy silné a v některých zemích, jako jsou státy Střední Asie, vlastně nedostaly šanci rozvíjet se. Podle analýzy autorů Nations in Transit tyto instituce nyní všude čelí nátlaku a útokům na svoji nezávislost.

Zpráva Nations in Transit doporučuje, aby respektování demokracie a právního státu bylo podmínkou pro čerpání evropských fondů a aby nadcházející německé předsednictví v EU vytvořilo hlavně kvůli tomu, co některé vlády dělají během pandemie covid-19, mechanismus, který by sledoval udržování právního státu ve střední Evropě.

"Krize kolem koronaviru vytvořila bod zlomu. Po ní mohou věci být mnohem horší nebo se demokracie může vzpamatovat," řekl Abramowitz. "My doufáme, že tato zkušenost ukáže důležitost transparentního a odpovědného vládnutí a vyvolá požadavky na změnu."

Na Balkáně mnoho států ztrácí perspektivu budoucího členství v Evropské unii, což umožňuje místním autoritářským vládcům posilovat vlastní moc a vazby na diktatury, jako jsou Rusko nebo Čína, které usilují o oslabení liberální demokracie v Evropě.

Problémem jsou také volby, které autoritářští vládci ukazují často jako příklad toho, že v jejich zemi demokracie – alespoň na papíře – funguje. Za příklad státu, kde se volebním procesem manipuluje pomocí různých úprav, uvádí zpráva Maďarsko. Volební proces vládnoucí strany podkopávaly také na Slovensku nebo v Bulharsku.

Zpráva upozorňuje i na rostoucí roli komunistické Číny v celém regionu. Peking se nesnaží prosazovat svůj politický model, ale potlačovat kritiku svého postupu v médiích, korumpovat elity nebo nabízet svoji technologii na kontrolu obyvatel. Tento přístup oslabuje otevřenou společnost a vládu práva. Oslabené instituce jsou možností, kterou čínská diplomacie a čínští vládci využívají k posílení svého vlivu v regionu. V tomto kontextu zpráva zmiňuje zprávy o pokusech nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který podniká v Číně, a snahu vylepšit image Pekingu a zaútočit na kritiky čínského postupu. Zpráva proto doporučuje, aby nevládní organizace a nezávislá média pečlivě sledovala čínskou aktivitu v regionu, čínské investice i rozšiřování čínských technologií.