Ministerstvo financí trvá na tom, že chce od příštího roku začít vybírat digitální daň, která by dopadla na velké internetové firmy. Reagovalo tak na americkou hrozbu, že Spojené státy kvůli tomu na Česko uvalí odvetná cla. "Na pozici České republiky se nic nemění," řekla HN Anna Fuksová z tiskového odboru ministerstva. A zopakovala dosavadní českou pozici, že "daňová politika je suverénní záležitostí každého státu".

Američané ale už delší dobu tvrdí, že digitální daň, kterou se kromě Česka chystá zavést několik dalších zemí, je diskriminační, protože je namířena hlavně proti americkým firmám. "Prezident Donald Trump se obává, že mnoho našich obchodních partnerů přijímá daňové režimy, které jsou vytvořené tak, že nespravedlivě cílí na naše společnosti," prohlásil americký zmocněnec pro obchod Robert Lighthizer. "Jsme připraveni přijmout veškerá vhodná opatření, abychom ochránili naše podniky a zaměstnance před jakoukoliv diskriminací," pohrozil. 

USA nyní zahájily vyšetřování podle paragrafu 301 amerického obchodního zákona, který dává prezidentovi USA možnost uvalit odvetná cla. Ta by dopadla na české vývozce do Spojených států. České firmy před pandemií nového koronaviru vyvážely do USA každý rok výrobky a zboží zhruba za 90 miliard korun. Jde například o gumárenské firmy nebo výrobce leteckých motorů či nemocničních lůžek, tedy společnost Linet.

Kromě Česka zahájil Washington šetření také proti Velké Británii, Rakousku, Itálii, Brazílii, Turecku či Evropské unii jako celku. Zastánci zvláštní digitální daně poukazují na fakt, že současné předpisy velkým firmám umožňují ve velké většině zemí jen zcela minimální daně, a to navzdory tomu, že v nich dosahují velkých zisků. "Cílem ministerstva financí je, aby daň dopadla zejména na ty subjekty, které podnikají na českém trhu, aniž by z této činnosti platily v Česku odpovídající daň z příjmů," řekla v této souvislosti HN Anna Fuksová.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Česko původně plánovalo zavést sedmiprocentní digitální daň. Jednalo by se o nejvyšší sazbu ze všech evropských zemí. Poté, co americký vládní zdroj řekl HN, že by takový krok vyvolal americkou odvetu, rozhodla se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhnout snížení sazby na pět procent a odložit výběr daně až na začátek příštího roku. Zatím se na tom ale nedohodla v rámci vládní koalice – ČSSD trvá na sedmiprocentní sazbě a prohlašovala, že nevidí důvod, proč se zavedením daně otálet.

Do konce roku má být podle dosavadních plánů nalezena na mezinárodní úrovni shoda na tom, jak velké internetové firmy danit. Ministerstvo financí potvrdilo HN, že Česko dává přednost společnému mezinárodnímu postupu. Pokud ale nebude možný, trvá na zavedení své vlastní digitální daně. "Jakmile bude řešení na úrovni OECD dosaženo, je ministerstvo financí připraveno národní úpravu zdanění zrušit," uvedla Fuksová.

Proti tomu, aby Česko zavádělo digitální daň samo bez mezinárodní dohody, se už dřív ohradili čeští podnikatelé, například majitel firmy Linet Zbyněk Frolík. "My jako exportéři do USA budeme dělat všechno možné, aby se v takové podobě daň v Česku neodhlasovala," řekl HN. "Důsledkem české iniciativy by mohla být obtížně zhojitelná ztráta trhů českých podnikatelů, ztráta konkurenceschopnosti, menší přítok zahraničních investic a tak dále. A to vše pro několik málo miliard korun," varoval před jednostranným zavedením daně ze strany Česka mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Podle ministerstva financí by daň měla rozpočtu ročně přinést 3,8 miliardy korun.

Související

V Česku by daň dopadla na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun), které budou mít v tuzemsku roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Týkat by se měla předních světových společností, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

Zavedení společné digitální daně v rámci EU původně navrhla Evropská komise. Několik zemí unie ale s návrhem odmítlo souhlasit, a tak se státy jako Francie či Česko rozhodly pro zavedení vlastní daně. Jako první ji přijala Francie. A Spojené státy poté rozhodly o uvalení odvetných cel na vybrané francouzské výrobky dovážené do USA.

Washington a Paříž se následně dohodly na kompromisu – Francie nezačala vybírat digitální daň a USA zase ustoupily od výběru cel. Obě země se zavázaly, že počkají do konce roku na výsledek vyjednávání o zdanění internetových firem v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jejími členy jsou vyspělé země světa včetně Česka.

Spojené státy původně v rámci OECD souhlasily s tím, aby bylo možné firmy danit na základě toho, kde žijí jejich zákazníci. Díky tomu by začaly vyšší daně platit internetové společnosti jako Facebook, Google či Amazon, které v řadě zemí, kde dosahují velkých zisků, téměř žádné daně neplatí. A to proto, že tam nemají žádné nebo jen minimální fyzické zastoupení, které vzhledem k charakteru svého podnikání ani nepotřebují. Pokud by se způsob zdanění změnil, vyneslo by to státům po celém světě v součtu až 100 miliard dolarů, tedy asi 2,3 bilionu korun, odhadují experti OECD.

Američané ale loni v prosinci svůj původní souhlas s navrhovanými změnami stáhli a požadovali, aby pro firmy byly pouze dobrovolné. V jednáních s Francií posléze přislíbili, že se k návrhu ještě vrátí. Nyní o něm v rámci OECD debatují experti.

Sám šéf Facebooku Mark Zuckerberg tvrdí, že reformu podporuje. "Přijímáme, že dost možná budeme muset na daních zaplatit víc a odvádět je v jiných zemích. Chápu, že ohledně zdanění technologických firem v Evropě panuje nespokojenost. I my chceme reformu zdanění," prohlásil letos v únoru.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+