Evropská komise navrhla přísnější cíle na snížení emisí skleníkových plynů nikoliv kvůli posedlosti zelenou agendou, ale na základě podrobné analýzy toho, jaké to bude mít dopady. Zdůrazňuje to česká místopředsedkyně komise Věra Jourová. "Musíme něco udělat, dokud můžeme," řekla v rozhovoru s HN. Pokud by státy unie polevily v boji se změnami klimatu, podle Jourové by na to těžce doplatily nejen z hlediska škod na životním prostředí, ale i ekonomicky. Proto ve středu Evropská komise navrhla, aby státy EU snížily k roku 2030 své emise nikoliv o 40 procent, jak zněl původní cíl, ale minimálně o 55 procent. Český premiér Andrej Babiš i jeho ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček to odmítají – podle nich to nelze splnit. "Podle mého názoru to racionálními propočty, pokud vyloučíme ideologii, zvládnutelné není," řekl HN Havlíček. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Konkrétní analýzu dopadů snížení emisí o 55 procent předloží Evropská komise ve čtvrtek. Na základě nejnovějších výzkumů vědců zdůrazňuje, že pokud by se planeta Země oteplila o tři stupně Celsia, způsobilo by to každý rok škody za 170 miliard eur, tedy za čtyři a půl bilionu korun. Šlo by například o ztráty vyvolané ničivými záplavami, požáry nebo suchem. "Musíme něco udělat, dokud můžeme," říká proto Jourová. "To není ideologie, ale nutnost." 

Návrh na snížení emisí o 55 procent oproti stavu z roku 1990 přednesla ve svém středečním projevu o stavu EU předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Emise od roku 1990 klesly o 25 procent a naše ekonomika přitom vzrostla o 60 procent," zdůraznila. Podle ní tedy státy EU mohou "zezelenat", aniž by to podlomilo jejich ekonomiku.

Komise příští rok navrhne konkrétní kroky, jak objem škodlivých emisí snížit. Podle všeho půjde například o další zpřísnění emisních limitů pro nově vyrobená auta. Dá se čekat, že komise nejspíš přijde i s návrhem na stanovení data, odkdy by už na evropských silnicích nesměly jezdit nové automobily se spalovacími motory. Takové datum si už chtějí stanovit například Francie, Británie či Norsko.

Zástupci automobilového průmyslu tvrdí, že tlak na snížení emisí je příliš velký a je možné ho splnit jedině za pomoci masové produkce elektromobilů. Jejich odbyt ale zatím v Evropě vázne. "Myslím si, že velmi těžko zvládnutelné jsou už ty současné cíle, natož aby se zpřísňovaly dál," řekl HN Petr Knap, vedoucí partner poradenské firmy EY.

Podle Jourové by Česko nemělo brát "zelenou" agendu jen jako hrozbu, ale jako šanci na modernizaci své ekonomiky – výroba v Česku patří k energeticky nejnáročnějším v Evropě. S tím souhlasí Kateřina Davidová z Institutu pro evropskou politiku Europeum. "Cíle pro ČR nejsou nereálné a mohou silně pomoci i české přírodě a zdraví. Je ale důležité, aby vláda místo čekání a zdržování spíše aktivně pracovala na tom, jak může český stát i byznys využít dostupné peníze na transformaci a modernizaci naší ekonomiky. Jen tak se nám podaří udržet si konkurenceschopnost v měnícím se světě," prohlásila Davidová.

Cíle na snížení emisí začnou platit jen tehdy, pokud je schválí členské státy EU a Evropský parlament. Česká vláda je tedy může zablokovat, pokud pro to mezi ostatními zeměmi sežene dost spojenců. Řada států, například ty severské nebo Nizozemsko, by si ale přála ještě razantnější snižování emisí. 

Podle předsedkyně komise von der Leyenové současná pandemie ukázala, že unie nemá dostatek pravomocí na to, aby podobným krizím dokázala efektivně čelit. Země EU by tedy podle ní měly zvážit, jestli část kompetencí v oblasti zdravotnictví nesdílet v Bruselu. Totéž podle ní platí také o zahraniční politice – v ní může EU jednat společně jen tehdy, když se na tom jednomyslně shodnou všechny členské státy. 

To podle kritiků znamená, že unie na světové scéně nedokáže dostatečně hájit a prosazovat vlastní zájmy. Von der Leyenová proto chce, aby se státy EU principu jednomyslnosti v zahraniční politice vzdaly, a to pro začátek při jednání o sankcích a o lidských právech. Česko to vždy odmítalo. Podle Jourové by ale mělo svůj postoj změnit. "Jde o bezpečnost a o postoj vůči našemu okolí, což by nemělo být blokováno třeba jen jednou zemí," říká česká místopředsedkyně Evropské komise. 

Zároveň odmítá kritiku, že se chce komise vměšovat do domácích záležitostí členských států, když kritizuje polskou a maďarskou vládu za údajná porušení zásad právního státu. "Existuje několik zásadních principů právního státu, které se všechny země zavázaly dodržovat, ať je v nich u moci liberál, konzervativec nebo socialista," zdůraznila Jourová. Komise tak podle ní musí dbát například na nezávislost soudnictví ve státech EU. Pokud by soudy v jedné zemi přestaly být nezávislé, nemohlo by fungovat například vzájemné uznávání rozsudků. Firmy podnikající na jednotném evropském trhu by také ztratily jistotu, že jsou jejich investice ve všech členských zemích bezpečné.