Premiér Andrej Babiš (ANO) souhlasí s tím, aby země Evropské unie snížily emise skleníkových plynů mnohem rychleji, než jak až dosud plánovaly. Na summitu lídrů zemí EU v Bruselu ve čtvrtek večer podpoří záměr, aby emise během příštích 10 let klesly o 55 procent oproti roku 1990. Až dosud přitom on i ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) tento návrh tvrdě kritizovali.

"Principiálně se k tomu hlásíme," řekl Babiš před začátkem summitu. "My s tím nemáme problém, pokud by tento cíl byl v průměru pro celou Evropskou unii," dodal.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Takto přitom návrh stojí od začátku – Evropská komise minulý měsíc přišla s tím, aby EU jako celek snížila emise alespoň o 55 procent k roku 2030. To znamená, že jde o průměr za celou unii, přesně jak požaduje Babiš. Premiér ale přitom původně návrh komise odmítl. "Tento návrh je absolutně nereálný pro Českou republiku. Nejsme schopni to splnit," řekl koncem září poté, co ho komise zveřejnila.

Podle zdrojů HN si Babiš, stejně jako vicepremiér Havlíček, až nyní uvědomil, že předložený návrh nenutí Česko snížit emise o 55 procent během 10 let. Ale počítá s tím, že by státy jako Česko či třeba Polsko mohly objem vypuštěných škodlivých plynů snížit méně, pokud jiné země udělají více. To přitom státy jako například Finsko dlouhodobě říkají – své emise chtějí mít za 10 let nižší o 60 či 65 procent. 

Podobně jako Babiš návrh nejdřív kritizoval i vicepremiér Havlíček. "Doufám, že se tento cíl nakonec neschválí. Podle mého názoru to racionálními propočty, pokud vyloučíme ideologii, zvládnutelné není," řekl HN v září Havlíček.

Související

Lídři států EU ve čtvrtek v Bruselu ještě návrh Evropské komise na snížení emisí o 55 procent neschválí. K tomu má dojít až v prosinci. Premiéři či prezidenti se ale mají podepsat pod společné závěry, jejichž návrh mají HN k dispozici. V textu stojí, že cíl ve výši 55 procent "má být dosažen společně za EU". Lídři také zdůrazní, že "na tomto úsilí se budou podílet všechny členské země při zohlednění jejich konkrétní situace. V úvahu je také třeba vzít férovost a solidaritu". 

To plně odpovídá českému zdůrazňování, že pro zemi s vysokým podílem průmyslu a uhlí je výrazně těžší snižovat emise než třeba pro skandinávské státy. Babiš navíc dodal, že tlak na "zezelenání" ekonomiky by Česku mohl přinést modernizaci jeho hospodářství. "Zásadní je, aby tyto nové cíle nějakým zásadním způsobem nepoškodily náš průmysl. Naopak by to mohla být příležitost pro nové technologie a nové investice," uvedl.

Cíl na snížení emisí na úrovni EU o 55 procent k roku 2030 začne platit jen tehdy, když se na něm shodnou členské země unie a také europoslanci. Evropský parlament už přitom odhlasoval, že by emise měly klesnout o 60 procent. A navíc požaduje, aby tento cíl splnila každá členská země – podle europoslanců by se tedy nemělo jednat o průměr za celou unii.

Na definitivním textu se tak musí státy EU a europarlament shodnout na společných vyjednáváních, která povedou, až budou mít svou pozici obě strany hotovou.

Česko v letech 1990 až 2018 snížilo své emise o 35,2 procenta, ukazují data ministerstva životního prostředí. Pokud by pokračovalo ve svých stávajících plánech, klesly by emise k roku 2030 zhruba o 45 procent v porovnání s rokem 1990. K dosažení vyššího čísla by tedy muselo přidat. Může k tomu použít stovky miliard korun, které v příštích letech dostane ze společného evropského rozpočtu.

Vláda zdůrazňuje, že Česko ustoupí od uhlí a hodlá získávat energii z obnovitelných zdrojů a také z jádra. Stavbu nových jaderných bloků některé státy unie odmítají. Podle pravidel je ale na rozhodnutí každé členské země unie, na čem svou energetiku založí.

Babiš také za Česko na summitu lídrů států EU podpoří návrh Evropské komise, aby unie uvalila cla na výrobky ze zemí, které přísné standardy ochrany životního prostředí plnit nebudou. Jedná se o takzvané uhlíkové clo – to má ochránit například evropské ocelárny před dovozem oceli z firem z třetích zemí, které nemusí tak silně investovat do snížení emisí, a jejich výrobky by tedy byly levnější. "Určitě bychom podpořili zavedení cel na zboží, které dělá takzvaný emisní dumping," řekl český premiér.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+