Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) může za pomalý postup očkování v Česku Evropská komise. "Je to špatně, Evropa musí jednat rychleji," řekl Babiš deníku Právo. Evropská komise se brání – upozorňuje, že všechny země včetně Česka dobře věděly, kolik dávek vakcíny dostanou a jak rychle přijdou poté, co byly v Evropské unii schváleny jako bezpečné. Navíc je faktem, že zatím nejsou schopné využít ani ty dávky, které jim komise už poslala. A to platí i o Česku.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Babiš a další kritici poukazují na Izrael či Velkou Británii, kde je postup v očkování rychlejší. Na vině je podle nich to, že komise příliš pozdě zajistila vakcínu od firem Pfizer a BioNTech. Ta je zatím v EU jako jediná schválená a také jinde ve světě se zatím očkuje především jí. Komise této vakcíny pro země EU zajistila 300 milionů kusů, což je nejvíce na světě. Od výrobce ji ale státy EU dostávají pomaleji než Izraelci či Britové.

"Hlavní překážkou pro to, abychom mohli v očkování rychle postupovat, není to, kolik dávek jsme objednali. Jde o to, že výrobce nestíhá vakcínu tak rychle produkovat," píše Evropská komise v dokumentu, který mají HN k dispozici.

Komise byla zodpovědná za nákup vakcíny, průběh očkování už ale řeší každá země unie sama. Většina členských států přitom své občany stále nenaočkovala ani tím množstvím dávek, které už mají na svém území k dispozici. Česko by to podle Babiše mělo zvládnout ve středu. Hned ve čtvrtek bychom měli dostat dalších 70 tisíc dávek* vakcíny Pfizer/BioNTech, přičemž podobné nebo vyšší množství bude chodit každý následující týden. Ve středu by navíc měla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválit nasazení další vakcíny od americké firmy Moderna. Od ní mají země unie dostat 160 milionů dávek.

Kritici české vládě vyčítají, že země na očkování není vůbec připravená, a tedy že by jí případné rychlejší a vyšší dodávky vakcíny beztak byly k ničemu. "Než vymyslíme, jak a kde vybudujeme očkovací centra, trochu si zanadáváme na EU, abychom vyplnili čas," komentovala Babišovy výroky o Evropské komisi Aneta Zachová, šéfredaktorka specializovaného portálu Euractiv zaměřeného na dění v EU. Babiš ale to, že by vláda přípravu očkování zanedbala, odmítá.

Státy EU se dohodly, že budou vakcínu kupovat společně – a to hlavně proto, aby se vyhnuly vzájemnému soupeření. Pokud by si dávky musela každá země pořizovat sama, nejspíš by si je přednostně zajistily velké a bohaté státy, jako jsou Německo či Francie. Sami čeští představitelé připouštějí, že pokud by Česko s výrobci jednalo samo, pravděpodobně by ještě dlouho žádnou vakcínu nemělo. Státy s vakcínou by navíc nejspíš zavřely hranice pro země bez ní. A to by zásadně poškodilo českou ekonomiku závislou na vývozu do ostatních států sedmadvacítky. "V Evropě by de facto vznikly nové hranice," varuje Evropská komise v citovaném dokumentu. Společné nákupy vakcíny jsou také výrazně levnější.

Každý stát unie si ale přesto mohl zajistit vakcínu sám, nad rámec společných unijních nákupů, pokud by tím nekonkuroval společné unijní iniciativě. Česká vláda této možnosti, stejně jako velká většina dalších zemí EU, nevyužila.

Evropská komise objednala celkem zhruba dvě miliardy dávek od šesti různých výrobců. Takové množství bezpečně stačí na proočkování všech zhruba 450 milionů obyvatel unie. Komise se při objednávání snažila riziko co nejvíce rozložit, protože nebylo jasné, která firma vakcínu vyvine jako první. Tímto argumentem reaguje na námitky kritiků, že měla objednat mnohem více dávek od firem Pfizer/BioNTech. Připomíná, že všichni lídři zemí EU včetně premiéra Babiše tento plán podpořili.

Babiš namítá, že Izrael či Velká Británie očkují dříve, i když od Pfizer/BioNTech nakoupily mnohem menší množství vakcíny než Evropská komise. Důvodem je to, že vakcínu rychleji schválily jako bezpečnou. Kritizoval proto agenturu EMA, která vakcínu v unii povolila o několik týdnů později než izraelské, britské či americké úřady.

Evropská komise namítá, že EMA je zcela nezávislá odborná instituce. A připomíná, že všechny země EU vyzvaly, aby posouzení bezpečnosti vakcíny nebylo v unii uspěchané, protože by to mohlo narušit důvěru občanů v očkování. V řadě zemí včetně Česka se podle průzkumů chce nechat očkovat jen menšina lidí. Premiéři či prezidenti států unie v říjnu na summitu v Bruselu výslovně konstatovali, že "je zapotřebí důkladný povolovací a monitorovací proces". Pod tuto výzvu se podepsal i Babiš.

EMA vakcínu zkoumala podrobněji než třeba Izraelci a to, že zvolila tento přístup, zároveň znamená, že v případě, že by se při očkování u lidí objevily nějaké komplikace, ponese za ně plnou odpovědnost výrobce vakcíny, nikoliv země unie. V Británii, Izraeli či USA by naproti tomu všechny náklady musel uhradit stát, který by měl i právní zodpovědnost.

Pro výrobce je tedy jednodušší projít schvalovacím procesem v Izraeli či v USA než v EU. A tomu firma Pfizer/BioNTech nejspíš přizpůsobila to, kam své výrobky pošle nejdříve. Izrael má výhodu, že má jen devět milionů obyvatel, a přitom za jednu dávku vakcíny zaplatil dvakrát tolik co EU. "Pro Pfizer/BioNTech je Izrael z hlediska výrobní kapacity v podstatě marginální trh, ale zároveň to pro ně byl skvělý obchod. Snažili se mnohem víc, proč by to tak neudělali?" řekl HN mimo záznam vysoce postavený český zdroj blízký jednáním.

Podle kritiků tak měla Evropská komise firmám Pfizer/BioNTech také nabídnout mnohem více peněz. "EU měla jít do většího finančního rizika, když byl čas," říká citovaný český zdroj. Komise namítá, že za vakcíny utratila všechny peníze, které na to měla k dispozici, a ještě musela členské státy požádat o další. Firmě BioNTech darovala 100 milionů eur, tedy přes dvě a půl miliardy korun, na rozjezd výroby vakcíny v Belgii. V opačném případě by země EU od této společnosti dost možná neměly žádnou vakcínu. "Není to tak, že by to komise nezvládla nebo udělala špatně," hodnotí celkový postup komise při objednávání vakcín zmíněný český zdroj.

Vakcínu Pfizer/BioNTech komise objednala později než třeba Spojené státy. Bavorský premiér Markus Söder uvedl, že komise "příliš dlouho vyjednávala o ceně". To potvrdila i německá stanice ZDF. Podle ní byla důvodem hlavně neochota východních zemí EU platit za vakcínu vyšší cenu. Výrobek Pfizer/BioNTech je nejdražší na trhu, unii podle agentury Reuters stála jedna dávka této vakcíny 15,5 eura, tedy přes 400 korun. Vakcína od společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity přitom vyjde jen na necelá dvě eura.

Dva vysoce postavené zdroje HN mimo záznam řekly, že Česka se to netýká, vláda podle nich cenu za vakcínu Pfizer/BioNTech nezpochybňovala. Navíc pochybují o tom, že by šetřit chtěly nějaké jiné země unie. Informace televize ZDF tedy nepovažují za pravdivé.

Evropská komise uvedla, že při podávání objednávek zpočátku upřednostňovala zavedené firmy, jako jsou AstraZeneca, Sanofi a Johnson & Johnson, které za sebou mají historii úspěšného vývoje vakcín, před málo známými dodavateli jako BioNTech a Moderna. Nakonec to ale byly právě tyto firmy, které vakcínu vyvinuly nejdříve. Podle kritiků tak komise byla příliš opatrná. Brusel se hájí tím, že "pokud by bylo od začátku jasné, že BioNTech bude první, celý svět by investoval, aby firma navýšila své výrobní kapacity. Opak je pravdou". Komise i tak od této společnosti, jak bylo uvedeno výše, nakonec objednala 300 milionů dávek.

Komise tvrdí, že se při zajišťování objednávek soustředila hlavně na ty společnosti, které vyrábějí v Evropě, aby předešla komplikacím s dopravou vakcín. Vedle Pfizer/BioNTech tak objednala 400 milionů dávek vakcíny britské firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Tato vakcína by mohla být v EU k dispozici na jaře. Stejné množství zajistila také u společnosti Johnson & Johnson, která je americká, ale má továrny i v Evropě. I Johnson & Johnson by mohl mít vakcínu hotovou na jaře. Rovněž 400 milionů kusů má přijít od firmy Curevac, zatím ale není jasné kdy. Od francouzské firmy Sanofi má EU objednáno 300 milionů dávek. Vývoj této vakcíny je ale zpožděný a látka má být k dispozici až na konci roku.

Německý týdeník Der Spiegel napsal, že Evropská komise původně chtěla objednat ještě více dávek od nejrychlejší firmy Pfizer/BioNTech, ale musela ustoupit kvůli tlaku Francie na objednávky také od společnosti Sanofi. Francii se prý nelíbilo, že by její firma měla dostat menší zakázku než německá BioNTech spolupracující s americkým Pfizerem. Komise i Francie toto tvrzení popřely. "Je třeba přestat lhát. Ten článek je smyšlený," prohlásil o tvrzení Spiegelu francouzský státní tajemník pro EU Clément Beaune pro stanici France Inter.

*Pozn.red.: V původní verzi článku jsme psali o dodávce 325 tisíc dávek vakcíny. Vycházeli jsme přitom z rozhovoru Andreje Babiše pro deník Právo viz. screenshot níže.

screenshot
Screenshot
Foto: Ondřej Houska