Uplynulý rok se v oblasti kosmonautiky nesl ve znamení odkladů. Společnosti SpaceX se sice podařilo vyslat astronauty do vesmíru a Čína přinesla měsíční kameny na Zemi, mnoho dalších významných misí ale bylo kvůli koronaviru a souvisejícím omezením odsunuto na později. Evropská a ruská vesmírná agentura odložila start planetární sondy (roveru) Rosalind Franklin na rok 2022. Uzavírky středisek NASA zmařily poslední naděje na včasný start mise Artemis 1, která má za cíl ke konci tohoto desetiletí znovu dopravit lidskou posádku na Měsíc. A SpaceX start své rakety Starship sice uskutečnila, "hvězdná loď" však do vesmíru nedoplula - vystoupala do výšky 12,5 kilometru nad zemí a při pokusu o přistání následně explodovala.
Nový rok ale díky zrychlujícímu se růstu komerčního vesmírného průmyslu a plánovanému návratu NASA na měsíční odpalovací rampu slibuje podle serveru MIT Technology Review podstatně pestřejší program. Web proto sestavil přehled 11 nejzajímavějších misí, které letos stojí za to sledovat, společně s odhadem šance na jejich úspěšné uskutečnění.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekTři mise na Mars
Mars se tento rok vedle Měsíce řadí k bezpochyby nejpopulárnějším cílovým destinacím v hlavách vesmírných inženýrů. Na cestě jsou hned tři mise z různých zemí, které by k rudé planetě měly dorazit v únoru. Americká NASA vyslala svůj rover Perseverance, Spojené arabské emiráty umělou družici (orbiter) Hope a Čína odstartovala svůj projekt Tianwen-1, který zahrnuje orbiter, lander (přistávací modul) i rover.
Cílem orbiteru Hope je podle slov arabských vědců "vytvořit první skutečně komplexní obrázek marsovské atmosféry". Konkrétně se pokusí najít odpovědi na otázky, jako proč z tamní atmosféry uniká vodík a kyslík do vesmíru, případně jak fungují klimatické cykly Marsu. Mise Tianwen-1 i Perseverance budou hledat známky dřívějšího či současného života a vrhnou se na průzkum geologie Marsu. Pro Spojené arabské emiráty a Čínu přitom půjde o vůbec první cesty na Mars.
Mise v současnosti již běží, sondy však musí přežít cestu a dvě z nich (Tianwen-1 a Perseverance) také zvládnout přistání.
Únor, šance na úspěch podle MIT Technology Review: 9/10
NASA's Mars 2020 Perseverance Rover Landing Animations
Druhý test Starlineru
Konec závislosti Američanů na Rusku, psala média po úspěšném květnovém letu Crew Dragonu společnosti SpaceX. Stroj z raketové stáje Elona Muska však není jediná loď, díky které se Spojené státy z vesmírného vlivu Moskvy vymaňují. Boeing plánuje letos v rámci testovacího letu vyslat k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) svůj Starliner, prozatím bez posádky. Poprvé se o to pokusil již koncem roku 2019, avšak neúspěšně - software plavidla byl tak přeplněný chybami, že ho inženýři museli v polovině letu přeprogramovat, aby zabránili zničení celého stroje.
"Vypadá to, jako kdyby tu byla systémová chyba na straně Boeingu," uvedl tehdy šéf pro lety s posádkou v NASA Doug Loverro v narážce na zprávy o problémech se softwarem letounů Boeing 737 MAX. Letecká společnost ale nyní provádí kompletní revizi kódu Starlineru a zevrubně testuje funkci jeho systémů. Pokud vše včas stihnou a testovací let proběhne úspěšně, Boeing by na palubě svého vesmírného plavidla mohl dopravit první lidi k ISS ke konci roku. Vzhledem k dosavadnímu vývoji ale není stoprocentně jisté, že k tomu dojde.
29. březen, šance na úspěch: 8/10
NASA a první komerční lety na Měsíc
V letošním roce chce americká vesmírná agentura navázat pravidelný přepravní spoj s Měsícem prostřednictvím svých soukromých partnerů. Její program CLPS (Commercial Lunar Payload Services, v překladu Komerční služby lunární přepravy) nabízí i menším společnostem možnost dopravit svůj náklad na povrch nejbližšího sousedního tělesa. Umožnil by jim tak například otestovat vlastní vesmírné sondy a družice nebo provádět na měsíčním povrchu vědecký výzkum.
První várku výzkumných a testovacích zařízení by měl v červnu na Měsíc dopravit přistávací modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology, který do kosmu při svém prvním ostrém letu vynese raketa Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance. Modul Peregrine ponese celkem 28 různých zařízení, z nichž 14 připadá NASA a zbytek ostatním zákazníkům. V říjnu pak svůj přistávací modul Nova-C, který ponese nejméně pět kusů zařízení pro NASA, k Měsíci vypraví firma Intuitive Machines na palubě Muskovy rakety Falcon 9.
Přistát na Měsíci však není nic lehkého, obzvláště pro nováčky - jak uvádí server Live Science doposud neuspěla téměř třetina všech uskutečněných pokusů, 11 z celkových 30 (dnes již 31, přibyla úspěšná mise Čchang-e 5).
Červen a říjen, šance na úspěch: 6/10
Zničení sondy Juno
Sonda Juno agentury NASA již přes čtyři a půl roku obíhá kolem Jupiteru a přináší nejen fotografie, ale také doposud nejpřesnější informace o tamní atmosféře, gravitačním a magnetickém poli a geologických podmínkách. Její cesta se ale pomalu blíží ke konci. Finální datum zní 30. červenec - toho dne se sonda vypraví do atmosféry plynného obra a na své poslední cestě se pokusí nasbírat co možná nejvíce informací, než ji roztrhá na kusy tamní drtivý tlak. Když v podobně velkolepém stylu odcházela na věčnost předchozí výzkumná sonda Galileo v roce 1995, vydržela tento nápor pouze 58 minut. Kontakt se zemí ztratila v úrovni 120 kilometrů pod úchvatnými, ale smrtícími mračny Jupiteru.
MIT Technology Review podotýká, že pravděpodobnost úspěchu této mise je téměř stoprocentní, protože v podstatě není možné, aby NASA nedokázala zničit svou vlastní sondu - pokud bude chtít. Jediné "ohrožení" jejího konce tak představují diskuse o možném prodloužení mise do roku 2025.
30. červenec, šance na úspěch: 10/10
První ruská cesta k Měsíci od roku 1976
Rusko, potenciálně motivované rychlým vývojem amerického programu Artemis, vzkřísilo z mrtvých svůj vlastní projekt výprav k Měsíci zvaný Luna. Jeho v pořadí 25. mise by měla dopravit přistávací modul na lunární jižní pól. Cílem je primárně otestovat novou přistávací technologii, kterou Rusko plánuje v budoucnosti využívat ve svých robotických misích. Modul ale nese také sadu vědeckých nástrojů pro výzkum měsíčního povrchu.
Říjen, šance na úspěch: 8/10
SpaceX a Mission Impossible na ISS?
V říjnu odstartuje loď Crew Dragon k ISS s průkopníky vesmírného turismu na palubě. Členové historicky první soukromé posádky by na ISS měli pobýt nejméně osm dní. Podle spekulací by se právě této mise měl účastnit i slavný herec Tom Cruise. Hollywoodská hvězda známá svými kaskadérskými kousky již dříve oznámila, že plánuje některé záběry pro svůj další snímek natáčený ve spolupráci s režisérem Dougem Limanem, který v minulosti s Cruisem již spolupracoval na filmu Na hraně zítřka, pořídit ve vesmíru.
Říjen, šance na úspěch: 9/10
Elona v kosmu předpověděl už nacistický konstruktér raket. Dobývání Měsíce začne na podzim
Nástupce Hubbleova teleskopu
Vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který má nahradit dosluhující Hubbleův teleskop, NASA zatím už čtyřikrát odložila. Zpočátku kvůli technickým problémům, v poslední době spíše kvůli dopadům pandemie. Americká vesmírná agentura přitom původně doufala, že ho na oběžnou dráhu dostane už v roce 2007, první oficiální termín zněl 2014, nyní by to měl být říjen 2021.
Až se však teleskop dopraví na takzvané librační centrum L2, relativně stabilní bod v soustavě Země-Slunce s dobrým výhledem, mělo by všechno čekání stát za to. Půjde totiž o největší a nejsilnější vesmírný dalekohled v lidské historii s vysokou infračervenou citlivostí, který nabídne možnost zkoumat atmosféry dalekých exoplanet a exoměsíců a pátrat po možných známkách života. MIT Technology Review ale upozorňuje, že vzhledem k dosavadním odkladům by pravděpodobně vůbec nikoho nepřekvapilo, pokud by se oznámil další průtah a k vypuštění satelitu nakonec letos nedošlo.
31. říjen, šance na úspěch: 3/10
Program Artemis 1 a nejsilnější raketa
V rámci svého programu Artemis plánuje NASA v budoucnu znovu dostat člověka na Měsíc. Zatím ji ale čekají jen první zkušební kroky. V listopadu plánuje vyslat k Měsíci prozatím bezpilotní kapsli Orion a otestovat její možnosti pro přepravu lidské podsádky. Orion v průběhu pětadvaceti dní zběžně nahlédne k našim vesmírným sousedům a vrátí se na Zemi, přičemž v průběhu cesty bude zkoušet hardwarovou i softwarovou stránku plavidla, včetně jeho systémů pro udržování života. Dokonce na palubě ubytuje dvě figuríny vybavené senzory pro měření míry radioaktivního záření, jemuž může být lidská posádka v kabině vystavena.
Orion by do kosmu měla vynést raketa SLS (Space Launch System), nejsilnější a největší vesmírné plavidlo, jaké kdy lidstvo stvořilo. Tuto raketu však NASA vyvíjí už od roku 2011 a její první let provází skoro stejné množství odkladů jako spuštění Webbova teleskopu. Podle autorů přehledu je tak bohužel téměř jisté, že ke včasnému startu nedojde ani tentokrát.
Listopad, šance na úspěch: 1/10
Čínská vesmírná stanice
Někdy počátkem letošního roku plánuje Čína v rámci svého programu Tiangong vyslat do kosmu první část své vesmírné stanice. Doprava servisního modulu Tinahe představuje úvodní z celkem 11 misí rozvržených na další dva roky, jejichž cílem je konstrukce umělého tělesa velikosti pětiny ISS. Ve finální podobě by stanice měla alespoň po dobu jedné dekády sloužit trojčlenným týmům střídajících se čínských astronautů.
Počátek roku 2021, šance na úspěch: 5/10
Bransonova premiéra
Společnost Virgin Orbit miliardáře Richarda Bransona čeká v roce 2021 první testovací let vlajkové lodi LauncherOne. Sesterská firma známější Virgin Galactic spoléhá na start ze vzduchu, kdy raketu vynese do výšky speciálně upravený letoun, aby ji následně vypustil a zbytek cesty nechal na ní. První pokus o takovýto způsob vzletu ale musel být v květnu zastaven kvůli technickým závadám, prosincový náhradní termín zase nevyšel kvůli koronavirovým opatřením.
Počátek roku 2021, šance na úspěch: 8/10
Velký rok pro Bezosův Blue Origin
Vesmírná společnost Blue Origin nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose na letošek plánuje dvě významné mise. Nejprve chce vyslat lidskou posádku do vesmíru v rámci suborbitálního letu na palubě lodi New Shepard. Tato opakovaně použitelná raketa, jejíž booster umí samostatně přistát (podobně jako ty u Falconu 9), již prokázala svoji funkčnost při 13 úspěšných startech. Nyní má v hledáčku svůj první start s palubou osazenou lidmi, které chce vynášet do vesmíru v rámci krátkých turistických letů.
Druhý projekt je větší, ale také o něm zatím není příliš mnoho informací. Do konce roku by v rámci něj chtěl Blue Origin otestovat svoji raketu New Glenn, která má být údajně silnější než Falcon Heavy konkurenční společnosti SpaceX. Jeho vývoj se však táhne a zatím firma nezveřejnila ani příliš mnoho podrobností z jeho výbavy.
Nespecifikováno, šance na úspěch: 2/10
NASA's Mars 2020 Perseverance Rover Landing Animations
