Koronavirová pandemie je pro Česko příležitostí stát se opravdu bohatou zemí. Politici by si měli uvědomit, že musí razantně zvýšit investice do školství, výzkumu a vývoje či do zdravotnictví. „Tyto sektory budou v budoucnu mnohem důležitější než průmyslová výroba,“ upozorňuje v rozhovoru s HN Thomas Piketty, jeden z nejvlivnějších ekonomů světa.
Víc peněz do zmíněných oborů musí dát všechny státy Evropské unie, říká. Pro Česko to ale platí dvojnásob. Jinak zůstane montovnou – zemí, kde se nevyrábí finální produkty. Firmy budou dál dodávat levné díly hlavně německým podnikům. Teprve ty udělají koncový výrobek a prodají ho s velkou marží. I proto jsou české mzdy mnohem nižší než německé.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek„V zemích, jako je Česko, musí vzrůst platy,“ tvrdí Piketty. Aby to bylo možné, je třeba ekonomiku změnit a od montovny odejít. „Je nutné investovat mnohem více do lidí a do inovací,“ nabádá francouzský ekonom. A vyzývá, aby na to Česko použilo peníze, které dostává ze společného evropského rozpočtu. I ten by se podle něj měl zvýšit.
Česká vláda to ale vidí jinak. „Nejlepší by bylo, kdybychom mohli všechno použít na dopravní infrastrukturu, tedy na dálnice, silnice a železnice,“ prohlásil o evropských dotacích premiér Andrej Babiš (ANO). Úřad vlády přitom vypracoval analýzu, která ukazuje, že nejvyšší přínos k růstu ekonomiky mají ty dotace, které Česko směřuje do lidí, například do zvyšování jejich kvalifikace. Vláda ale chce část těchto peněz přesunout na infrastrukturu.
Jedním z hlavních důvodů současné podoby české ekonomiky je zanedbané školství. „Pokud zahraniční investor hledá vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, nevybere si Česko. Důvod je jasný, vhodnou pracovní sílu tady bude hledat velmi těžko,“ říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
K přehodnocení priorit přitom Česko nevyzývá jen Piketty, stejný názor mají i další světoví ekonomové. „Hospodářská budoucnost vaší země bude méně záviset na stavu dálnic, ale více na stavu univerzit,“ řekl na dotaz HN Daniel Gros z bruselského výzkumného institutu CEPS.
David Marek nabízí propočet toho, v jaké fázi výrobního řetězce se v současné době nacházejí stěžejní odvětví české ekonomiky. Zda je to na začátku, kde se získávají suroviny a teprve vymýšlejí produkty, nebo uprostřed, kde se výrobky dávají dohromady. Případně na konci, kde se hotové výrobky prodávají. Devět z deseti nejvýznamnějších odvětví podle objemu vývozu se nachází právě uprostřed řetězce, tedy v části s nízkou přidanou hodnotou. „Bohužel jsme stále montovnou. Tomu logicky odpovídají i nižší mzdy a nižší životní úroveň,“ uvádí Marek.
Průměrná hrubá mzda je v Česku podle dat Eurostatu stále dvakrát nižší, než je průměr zemí EU. V paritě kupní síly je rozdíl menší, ale i v tomto vyjádření jsou české mzdy zhruba o třetinu nižší než německé.
S Pikettyho tvrzením, že Česko musí více stavět na výrobě s vyšší přidanou hodnotou, aby bohatlo, souhlasí Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. „Jednou z hlavních cest jsou investice do lidí. Na druhou stranu, přechod musí být postupný,“ říká s tím, že překotné zvyšování mezd by nejspíš ustály firmy se zahraničními vlastníky. Problémy by měly malé a střední podniky, které často fungují jen s velmi nízkou marží.
Ekonom Petr Zahradník z České spořitelny souhlasí, že by Česko mělo upustit od přednostní podpory průmyslu a infrastruktury. I proto, že to nedělá dobře. Za příklad dávají Zahradník i Bureš připravovaný Národní plán obnovy, tedy vládní záměr, jak využít stovky miliard korun, které Česko dostane ze společného evropského rozpočtu. „Infrastrukturou většinou míníme lití asfaltu a betonu, v Evropě už jde daleko více o digitalizaci, čistou mobilitu a podobně,“ říká Zahradník.
O přesměrování na produkci s vyšší přidanou hodnotou, která znamená skok k vyššímu bohatství, se snaží řada zemí včetně ostatních států visegrádské čtyřky. V minulosti se ale podařil jen několika málo zemím. Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky jmenuje Irsko či Jižní Koreu. Ve druhé polovině 20. století se povedl také Finsku, které se z chudé zemědělské krajiny změnilo v zemi s vysokou životní úrovní.
Piketty se proslavil výzkumem majetkové a příjmové nerovnosti, zaujal bestsellerem Kapitál v 21. století. Tvrdí, že v rozvinutých zemích je nerovnost tak vysoká, že to ohrožuje demokracii. Zahradník sice není příznivcem všech jeho myšlenek, varuje ale, že nerovnost se mezi českými regiony nebezpečně prohlubuje. Zatímco Praha patří k nejbohatším oblastem EU a i další kraje snižují v životní úrovni ztrátu na průměr unie, o Ústeckém a především Karlovarském kraji to neplatí. „Karlovarský kraj se už dostává do strukturální pasti zaostalosti, ze které se sám dostat nedokáže,“ říká Zahradník. Připomíná, že v bohatých zemích EU, velikostí srovnatelných s Českem, tedy v Rakousku, Švédsku či Nizozemsku, neexistují mezi regiony tak propastné rozdíly.
