Předsednictvo Křesťanskodemokratické unie jednalo on-line v noci z pondělí na úterý šest hodin. Teprve po půlnoci většinou hlasů (31 ze 46) rozhodlo, že konzervativní tandem CDU/CSU do zářijových voleb povede a na post spolkového kancléře bude kandidovat Armin Laschet, předseda zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska a od poloviny letošního ledna také předseda strany. Poté se s napětím čekalo, jak zareaguje Laschetův rival, předseda bavorské Křesťanskosociální unie a šéf bavorské vlády Markus Söder. Ten měl o nejvyšší vládní post velký zájem, a dokonce se celostátně těší větší podpoře voličů než Laschet. Ale Söder se s porážkou v urputném mocenském boji smířil. V úterý po poledni oznámil, že rozhodnutí CDU plně akceptuje a CSU bude neochvějně stát po boku svého politického partnera.
„Mocenský boj mezi předsedy stran o kancléřskou nominaci konzervativní Unii velice poškodil, a to v době, kdy její největší soupeři – Zelení a sociální demokraté – postupují velice harmonicky,“ uvádí v rozhovoru pro HN Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů.
HN: Je pro Česko dobrá zpráva, že volbu vyhrál porýnský konzervativec Laschet nebo by pro vzájemné vztahy byl lepší Söder?
Markus Söder je typický středoevropský populista, který má blízko k politické kultuře, jak ji známe třeba z Rakouska. Svým politickým stylem i obsahem je konzervativnější a pravicovější, má velice blízko k rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi i ke svým předchůdcům v čele CSU, jako byli třeba Edmund Stoiber nebo Horst Seehofer. Söderovy konzervativní názory například na otázky migrace či vlažnější postoj vůči prohlubování evropské integrace jsou z pohledu českých a dalších středoevropských politiků blíže než pozice Armina Lascheta. Söder se také s řadou českých politiků zná osobně díky dobře fungujícím česko-bavorským vztahům. Ale nelze říci, že jeden z nich by byl pro Česko lepší a druhý zase horší.
HN: Co bude v nadcházejících měsících hlavním Laschetovým úkolem?
Jeho krátkodobým cílem je navodit iluzi jednoty poté, kdy spor o kancléřského kandidáta konzervativní Unii zásadně rozštěpil. A tím střednědobým úkolem je předložit voličům srozumitelnou vizi a samozřejmě vyhrát volby.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekHN: Jaké lze v Německu očekávat změny, stane-li v čele spolkové vlády?
Armina Lascheta hodnotím jako „kandidáta nejmenší změny“. Podle mého názoru představuje největší kontinuitu v dosavadní německé politice, což už nelze říci o jeho předchozích rivalech a kandidátech na kancléře, ať už jsou to Friedrich Merz a Jens Spahn z CDU, nebo Markus Söder z bavorské CSU. Laschet podobně jako odcházející kancléřka Angela Merkelová vidí Křesťanskodemokratickou unii jako široce rozkročenou, pragmatickou středovou stranu. Má velmi dobré vztahy s takzvaným sociálním křídlem CDU prosazujícím středovou sociální politiku. On v žádném případě není pravičák, na rozdíl třeba od Merze. Lascheta také nelze považovat za vizionáře a reformátora.
HN: Co je příznačné pro Laschetův styl?
Na rozdíl od Angely Merkelové se jeví jako typický politik ze západního Německa, charakterizoval bych ho jako porýnského centristu, proevropsky orientovaného. Jeho uvažování se velice podobá tomu, jaké měli minulí západoněmečtí politici, jakými byli třeba Konrád Adenauer nebo Helmut Kohl. Pokud jde o hospodářství a celkové směřování německého státu, pak Laschet opravdu představuje středovou pragmatickou politiku s ekologickou orientací a s podporou průmyslu. Bude se spíše snažit vyvažovat rozdílné zájmy cestou trpělivého vyjednávání a uzavíráním četných, často kabinetních dohod. Je proslulý právě kompromisním a zákulisním vyjednáváním, nikoli velkým politickým charismatem a velkými politickými gesty.
HN: Laschet sice vládne v Severním Porýní-Vestfálsku v koalici se svobodnými demokraty, pravicovou stranou hájící zájmy byznysu, ale současně udržuje dobré vztahy se stranou Zelených. Nakolik je reálné, že s ní půjde do spolkové vlády v rámci takzvané černo-zelené koalice?
Tato otázka je opravdu velice otevřená, protože volební preference se mění a těch variant bude pravděpodobně více. Po minulých volbách vždy existovaly různé koaliční varianty, ale strany do nich nebyly ochotny jít. Letos je to ale jinak. V podstatě všechny strany – s výjimkou Alternativy pro Německo – zdůrazňují, že se prostě chtějí dohodnout. Zelení se určitě budou chtít dohodnout. U nich je podle mého názoru téměř jisté, že ve spolkové vládě budou.
