Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se rozhodla vyhlásit nesmiřitelný boj současné vládní koalici v čele s lidovci. Od víkendu je jejím předsedou Herbert  Kickl. „Je to muž, pro něhož je příznačný útočný, konfrontační styl,“ uvádí v rozhovoru pro HN Miroslav Kunštát z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.   

HN: Co znamená Kicklův nástup pro FPÖ a celou rakouskou politickou scénu?

Je to bezpochyby posílení populistického kurzu FPÖ – strany, která se probouzí z těžké krize po takzvané Ibiza aféře jen díky kontroverzním tématům, zejména kritikou vládní politiky v souvislosti s covidovou pandemií. Kicklova rétorická extempore na půdě parlamentu mobilizovala tu část voličů, která s vládními omezeními principiálně nesouhlasila. V celkově vyhraněné atmosféře, zejména po nových skandálech tentokrát spojených s kancléřem Sebastianem Kurzem, strana usoudila, že v čele má mít staronovou tvář. Takovou, která je spjata s útočným a konfrontačním stylem politiky mnohem více než mnohdy umírněný předchozí „přechodný“ předseda FPÖ a bývalý prezidentský kandidát Norbert Hofer.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Očekáváte nějaké změny v postoji FPÖ k sousedním zemím, tedy i Česku?

Ve vztahu k sousedním zemím se bezprostředně nic po Kicklově nástupu  nezmění, FPÖ je opoziční strana, s níž české populistické subjekty, žonglující s antiněmeckými a antisudetoněmeckými resentimenty, decentně sympatizují, zejména pokud jde o postoj k migrační politice. Ale otevřená spolupráce by je mohla diskreditovat, zejména kvůli zásadně odmítavému postoji FPÖ k takzvaným Benešovým dekretům. Myslím, že lze očekávat užší spolupráci s krajně pravicovou a populistickou stranou Alternativa pro Německo, naproti tomu ve vztahu ke švýcarským a italským nacionálně-populistickým subjektům asi nelze počítat se žádnými změnami.

HN: Jak si vede rakouská vládní koalice složená z lidovců a Zelených?V současné vídeňské koalici hrála donedávna prim Rakouská lidová strana (ÖVP) díky nepochybné rétorické i mocenské dominanci Sebastiana Kurze. Konstrukce koaliční smlouvy ÖVP-Grüne je ovšem založena na minimalistickém společném jmenovateli s možností autonomních rozhodnutí pro každou stranu. Zelení ovšem jsou pod tlakem členské základny, které se nelíbí, že by nyní kritizované „bratříčkování“ („Freunderlwirtschaft“) kancléře Kurze při rozdělování postů v klíčových státem ovládaných firmách a agenturách měli svou účastí ve vládě legitimizovat.

HN: Nakolik pravděpodobné jsou v Rakousku, poznamenaném několika skandály zasahujícími do nejvyšších mocenských pater, předčasné volby?

Na vnitropolitické scéně se vedou spory také kolem parlamentního vyšetřovacího výboru hlavně o tom, kdo a jak  v Ibiza aféře lhal  či neúplně vypovídal, z čehož je podezřelý hlavně samotný kancléř Sebastian Kurz. Nic ale nenaznačuje, že by vyústěním současných skandálů měly být předčasné volby, jak si to stále hlasitěji přeje Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ). Zelení si navíc uvědomují, že za mnohdy atakovaný resort zdravotnictví nesli a nesou zodpovědnost právě oni a že ohledně coronavirové strategie musí i zpětně hájit společnou vládní linii. Připomeňme, že jejich ministr Rudolf Anschober musel letos v dubnu odstoupit z vážných zdravotních důvodů. Strana to docela úspěšně interpretovala a veřejnosti „prodala“ jako důkaz jeho mimořádného nasazení v boji s pandemií.

HN: Pro Rakousko je dlouhodobě příznačné vládnutí „velké koalice“ složené z lidovců a sociálních demokratů. Ti byli od 70. let skoro ve všech spolkových vládách. Myslíte, že by šel Sebastian Kurz případně do koalice s SPÖ?

Koalice lidovců s SPÖ je teoreticky možná, reálný poválečný politický systém takzvané druhé rakouské republiky je ostatně na ni nastaven. Ovšem Sebastian Kurz se dostal do vedení ÖVP – a značně ji proměnil – právě díky kritice velkokoaličního schématu a opakovaným slibům, že tuto „ochromující“ koalici pokud možno nedopustí. Myslím, že ani SPÖ dnes není nevěstou, která by byla k mání za laciných podmínek. Těžko si dokážu představit, že by právě Kurz mohl být hlavní tváří obnovené velké koalice.