V Bukurešti v pátek vyvrcholil posledním jednacím dnem summit NATO. Server iHNed.cz stručně shrnuje hlavní momenty vrcholné schůzky.
STŘEDA
Členské země NATO se během slavnostní večeře na úvod summitu shodly na přizvání Chorvatska a Albánie do aliance. Naopak odložily pozvánku pro Makedonii, dokud Skopje nevyřeší spor s Řeckem o název bývalé jugoslávské republiky a neshodly se ani na přizvání Chorvatska a Albánie do aliance.
Proti byly zejména Francie a Německo. "Pozice mé země je jasná - NATO by mělo Ukrajinu a Gruzii přivítat v přípravném programu," řekl americký prezident George Bush ještě před zahájením summitu. Více čtěte ZDE
ČTVRTEK
Česko Spojeným státům definitivně a veřejně odsouhlasilo, že základna v Brdech bude a že za měsíc bude podepsána smlouva. Americký radar v Česku je navíc po summitu NATO také součástí plánů Severoatlantické aliance: oficiálně s ním nyní všech šestadvacet členských států počítá jako se součástí své obrany. Více čtěte ZDE
|
Dokumenty |
|
Přečtěte si projev premiéra Mirka Topolánka na summitu - ZDE |
Druhý den poznamenaly neshody mezi jejími členy a očekávání, s čím v pátek osloví alianci ruský prezident Vladimir Putin. Dobrou náladu mohlo ruskému prezidentovi zkomplikovat rozhodnutí summitu týkající se Ukrajiny a Gruzie. Francie a Německo spolu s dalšími zeměmi sice navzdory naléhání amerického prezidenta odmítly nabídnout Ukrajině a Gruzii Akční plán členství, který je pokládán za předstupeň ke vstupu.
Aliance však zároveň vyjádřila společný názor, že obě země budou jednoho dne přijaty. Makedonie byla odkázána na pozdější dobu a její delegace zareagovala předčasným odjezdem z Bukurešti. Více čtěte ZDE
Dalším klíčovým bodem druhého dne summitu byl Afghánistán. Aliance přislíbila zůstat v zemi, dokud nebudou afghánské ozbrojené síly s to zvládnout situaci samy. Několik zemí přislíbilo další vojáky. S největším příspěvkem - 700 vojáků - přišla Francie. Česká republika uvedla, že pošle 120 vojáků speciálních jednotek na neklidný jih země. Podstatné zvýšení počtu amerických vojáků přislíbil George Bush, podle amerického ministra obrany Roberta Gatese ale neuvedl, kolik nových vojáků do Afghánistánu pošle.
PÁTEK
Summit vyvrcholil napjatě očekávaným vystoupením ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten ve svém zhruba dvacetiminutovém proslovu použil smířlivý tón. Přestože mezi Moskvou a NATO momentálně panují rozpory ohledně Kosova či americké protiraketové obrany, na schůzce nedošlo k žádným konfrontacím.
Putin podle agentury Reuters ocenil, že ruské obavy z instalace amerického systému protiraketové obrany ve střední Evropě berou členské země NATO vážně. "Na dnešním dialogu je pozitivní, že naše obavy týkající se zajištění vlastní bezpečnosti byly vyslyšeny," řekl Putin novinářům. Nicméně opět zdůraznil ruské výhrady k dalšímu rozšiřování aliance, které by Moskva vnímala jako přímé ohrožení.
|
Fotogalerie |
SUMMIT NATO
NATO čeká, jak se rozloučí Bush s Putinem
Češi přesvědčují NATO o radaru
Paříž se chystá na úplný návrat do aliance
Dohoda o spolupráci USA a Ruska bude průlomová, řekl Bush
Klíčové otázky NATO před Bukureští
NATO se podívá pod pokličku Ceaušeskova budovatelského megasnu
Dohodu o radaru potvrdil polibek ruky
John Rood: Náš radar může fungovat i bez Poláků
Malý krok pro svět, velký pro Česko
USA stejně chtějí zaútočit na Sibiř
Hlavní radaroví hráči a o co jim jde
Radar: pojistka do nebezpečného světa
USA
Bushe přivítaly na Ukrajině demonstrace i otcův omyl
Bush chce Ukrajinu v NATO. Moskvě navzdory
Riceová v Moskvě uklidňovala Rusy
RUSKO
Putin na summitu: možná překvapení, možná studená sprcha
Jak Rusko doputovalo od hrozeb k toleranci
Nový ruský vládce nechce NATO na hranicích
DOKUMENT: Projev Mirka Topolánka na summitu NATO
Země jako Česká republika, si velmi dobře pamatují pozvánku a přijetí do NATO. Byl to pro nás velmi významný moment transformace a cítíme proto nutně odpovědnost za další rozšiřování Aliance.
Pokud země NATO představují fakticky země bezpečí, svobody, demokracie a prosperity, je naopak v bytostném zájmu Ruska, aby se NATO rozšiřovalo a k ruským hranicím se tak blížil tento prostor bezpečí, svobody, demokracie a prosperity. Jsme tedy samozřejmě pro pozvání Gruzie do Akčního plánu členství (MAP) a jsme pro rozšíření NATO o všechny tři země Západního Balkánu. Česká republika změnila v posledním období svůj název čtyřikrát, snad to bude možné i v případě Makedonie.
NATO je už téměř šest desetiletí nejúspěšnější obrannou aliancí planety. Je jí díky důrazu na prevenci, na efektivní anticipaci potenciálních hrozeb. Severoatlantická aliance vždy uměla hrozby správně pojmenovat, analyzovat a následně jim i čelit.
Jednou z potenciálních hrozeb, či přesněji aktuálních hrozeb dneška je útok jednotlivými balistickými raketami. Byl to pražský summit v roce 2002, který toto riziko POJMENOVAL a zahájil práci na Studii proveditelnosti pro oblast protiraketové obrany.
Studie, čili ANALÝZA možností obrany byla s kladným výsledkem dokončena před summitem v roce 2006 v Rize. Ten opětně uznal existenci hrozby a doporučil orgánům v NATO, aby dále rozvíjely myšlenku protiraketové obrany.
Nyní stojíme před otázkou, jak hrozbě raketového útoku ČELIT. NATO disponuje systémem protiraketové obrany bojiště. Nemá však efektivní obranu proti střelám středního a dlouhého doletu. Řešení nabízí americký třetí (či evropský) pilíř MD.
Jak jistě víte, usilujeme o instalaci tohoto protiraketového štítu ve střední Evropě. Známe hrozbu, analyzovali jsme ji a nabízejí se nám prostředky, jak jí čelit. Zbývá definitivně dořešit otázku, zda NATO vezme třetí pilíř za svůj. Zda Aliance skutečně využije výhod propojení existujícího systému ochrany bojiště s americkou antibalistickou ochranou a potvrdí princip nedělitelnosti obrany.
Relevantní orgány NATO jako např. Konference národních ředitelů pro zbrojení, či Řídící pracovní skupina tuto synergenci potvrdily. Propojený systém jako celek může představovat efektivní protiraketovou obranu pro všechny spojence bez výjimky.
Každé jiné hypotetické řešení by bylo dražší a časově příliš vzdálené. Proto doporučujeme Spojencům, aby na tomto Summitu dali třetímu pilíři zelenou.
Když jsem tu mluvil o konkrétní hrozbě a jí odpovídajícím prostředkům obrany, musím tu také říci, kde hrozba není a před kým tedy třetí pilíř nechrání.
Hrozbou není Rusko. Radar v Česku a deset interceptorů v Polsku také v žádném případě nemohou představovat obranu proti ruskému raketovému potenciálu. Zvolené prostředky prostě odpovídají definici hrozby. Tedy útoku jednotlivými raketami a nepředstavují žádné omezení ruských strategických schopností.
Rusko to samozřejmě dobře ví a věříme, že probíhající konzultace s USA, na které nakonec přistoupilo, přinesou konkrétní výsledky. Že Rusko nakonec bude v otázce protiraketové obrany spojencem, ne soupeřem. Česká vláda od počátku ruskou stranu informovala o stavu vyjednávání a nikdy jsme nic netajili.
Rusko je samozřejmě pro Alianci důležitým a respektovaným spojencem například v boji proti terorismu. Ani tyto ohledy však nemohou zpochybnit naši schopnost správně pojmenovávat, analyzovat a čelit hrozbám.
Doba se mění a mění se i hrozby. Co se změnit nesmí, je naše společná vůle k obraně. Bez ní by NATO ztratilo smysl. Aliance tuto vůli má a prokazuje to bojem proti terorismu, či účastí v zahraničních misích. Věřím, že ji ukáže i ve věci protiraketové obrany a děkuji tímto za dosažený konsensus.
(Zdroj: Úřad vlády ČR)
DOKUMENT: Společné prohlášení ČR a USA ke smlouvě o radaru
Spojené státy a Česká republika s potěšením oznamují, že dokončily jednání o smlouvě o protiraketové obraně. Plánujeme podepsat tuto smlouvu v blízké budoucnosti.
Tato smlouva je důležitým krokem v našem úsilí ochránit naše státy a naše spojence v NATO před rostoucí hrozbou, kterou představuje šíření balistických raket a zbraní masového ničení.
Tato právně závazná smlouva vyžaduje, aby v České republice byl umístěn radar USA, který by sledoval balistické rakety. Radar bude propojen s dalšími zařízeními protiraketové obrany USA v Evropě a ve Spojených státech.
Při prohlubování našich bilaterálních strategických vztahů pevně věříme, že naše spolupráce na tomto poli bude představovat významný příspěvek ke kolektivní schopnosti NATO čelit stávajícím a budoucím hrozbám v 21. století a bude integrální součástí jakéhokoli budoucího uspořádání protiraketové obrany NATO.
(zdroj: ČTK)
