Internetové stránky Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) přežily dosud největší útok na svůj zpravodajský servis v Bělorusku a několika dalších zemích. Koordinovaný hackerský útok byl spuštěn v sobotu, kdy stanice pokrývala opoziční demonstraci u příležitosti dvaadvacátého výročí od černobylské jaderné katastrofy, a vyřadil stránky z provozu na dva dny.

Podle ředitele běloruského servisu RFE Alexandra Lukašuka se minulý týden běloruské zpravodajské weby vůbec poprvé po podobném útoku spojily a solidárně si vyměňovala své materiály.

"Je to svým způsobem precedens, běloruská internetová komunita se poprvé spojila proti porušování svobody slova a tato solidarita je nejcennějším výsledkem víkendových událostí," řekl Lukašuk.

Čtěte také

Šéf technického oddělení Luke Springer řekl, že útočníci použili metodu odepření užití služby (denial-of-service, DOS), při níž jsou webové stránky zaplaveny požadavky na připojení, takže se k nim nikdo jiný než útočníci nedostane. Stanice už podobné pokusy zažila v minulosti, ale tento byl co do rozsahu vůbec největší.

Každou vteřinu byly její stránky údajně zasaženy 50 000 pirátskými pokusy o připojení a vedle běloruské verze vyřadil útok také stránky RFE v Kosovu, Ázerbajdžánu, Tádžikistánu, Íránu, Rusku či Tatarstánu.

Experti se shodují, že původce podobných útoků prakticky nelze vypátrat. Vzhledem k tomu, že ve stejný okamžik zasáhly podobné potíže také přední běloruské opoziční weby jako Charta 97 či Evropské rádio pro Bělorusko, podezření směřuje směrem k režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Tuto domněnku zastává v internetové anketě na webu RFE 87 procent respondentů.

Obavy z Černobylu trvají

K incidentu došlo v době, kdy jsou vztahy mezi Běloruskem a Spojenými státy zvlášť napjaté. Běloruské úřady opakovaně zatkly několik prodemokratických aktivistů a vyhostilo pět zaměstnanců ambasády USA v Minsku.

"Není to nic nového, běloruské autority stále blokují informace na internetu, k podobným hackerským útokům často dochází během protestních akcí a volebních kampaní," řekla RFE šéfredaktorka serveru Charta 97 Natalia Radinovová.

Sobotní shromáždění několika tisíců příznivců opozice k výročí Černobylu, které zřejmě bylo impulsem pro útok, připomnělo mimo jiné případy obětí, které dodnes nebyly odškodněny.

Při havárii 26. dubna 1986 vybuchl jeden z reaktorů černobylské jaderné elektrárny. Byla po něm zamořena Ukrajina a značná část Evropy, hlavně Bělorusko a Rusko, tehdy republiky Sovětského svazu.

Lukašenkova vláda tvrdí, že dvaadvacet let poté už oblast blízko Černobylu není nebezpečná. Bělorusko proto posílá tisíce absolventů vysokých škol pracovat do této oblasti, mnozí mladí lidé proti tomu protestují na podobných demonstracích jako byla ta sobotní. Argumentují vědeckými analýzami, které sice připouštějí výrazný pokles úrovně radioaktivity, ale zdravotní rizika považují i nadále za citelné.

Umístěnky absolventů byly zavedeny teprve loni, do zamořené oblasti je nyní vysílána čtvrtina z 21 000 letošních absolventů. Místopředseda vlády minulý týden v parlamentu tvrdil, že jinak by region zůstal bez lékařů, učitelů, agronomů a dalších odborníků.

Černobylskou havárií utrpělo nejvíce právě sousední Bělorusko. Radiace zasáhla více než 23 procent území, kde žilo 1,5 až dva miliony z 10 milionů Bělorusů. Hodně lidí se odtud odstěhovalo, ale Lukašenko chce oblast znovu osídlit, aby oživil tamní zemědělství a průmysl.

Za nebezpečné jsou oficiálně považovány už jen obce ležící do 30 kilometrů od reaktoru. Podle kritiků si tím vláda ušetřila výdaje na odstraňování škod.