kosovo__192x128_.jpgJsou tomu tři měsíce od chvíle, kdy na mapě Evropy přibyl další stát a Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Rusko, Čína a Indie teď chtějí znovu jednat o jeho statusu. Spolu s Bělehradem se jim nezávislost Kosova od počátku nelíbí. 

Ministři zahraničí Ruska, Číny a Indie se ve čtvrtek na jednání v Jekatěrinburgu shodli na tom, že problém Kosova ještě není vyřešen. Svůj názor země naznačily již tehdy, když odmítly nový stát diplomaticky uznat. Nyní vyzvali k tomu, aby byly obnoveny debaty mezi Srbskem a Kosovem o statusu tohoto území.

Tyto tři státy se tak postavily na stranu Bělehradu, který nadále vnímá Kosovo jako součást Srbska. Většina západních států včetně USA, Velké Británie, Francie či Německa naopak nezávislost Kosova uznala.

Další informace o Kosovu

 

Spojenci Bělehradu

"Rusko, Indie a Čína vyzývají k obnovení jednání mezi Bělehradem a Prištinou v rámci mezinárodního práva, aby bylo možné dosáhnout dohody o všech problémech spojených s touto srbskou provincií," prohlásil Sergej Lavrov na tiskové konferenci, kterou vysílal ruský televizní kanál Vesti 24. Problém Kosova musí být podle Lavrova urovnán výlučně "na jednotné bázi mezinárodního práva".

Před novináře vedle Lavrova předstoupili také jeho protějšky z Číny a Indie, kteří přijeli do Jekatěrinburgu na Urale na páteční setkání šéfů diplomacie Brazílie, Ruska, Indie a Číny, zemí takzvané skupiny BRIC.

Té světoví ekonomičtí experti přisuzují dlouhodobě velmi příznivé vyhlídky rozvoje. Staví ji dokonce do protiváhy se skupinou nejvyspělejších zemí světa, skupiny G8, jejíž členem je od roku 1998 také Rusko.

Konkurenti

Státy sdružené v organizaci BRIC v čele s Ruskem představují nejen ekonomickou konkurenci západnímu světu. V současné době jsou stále častěji také protipólem Spojených států a zemí EU v oblasti zahraniční politiky.

Srbsko, které vyhlásilo svou samostatnost 17. února, bylo diplomaticky uznáno zhruba čtyřiceti státy vyspělého světa, především státy Evropské unie a USA. Rusko, které je tradičním spojencem Bělehradu, se od počátku staví proti nezávislosti Kosova.

Hned po deklaraci nezávislosti Moskva požádala OSN o její anulování a apelovala na svolání Rady bezpečnosti. Rada se tehdy nicméně neshodla na společném postupu.