Kypr je problematickým ostrovem hned z několik důvodů. Na jedné straně je jednou z hlavních překážek na cestě Turecka k členství v EU, na straně druhé stále narušuje vztahy mezi Aténámi a Ankarou. Již více než deset let je totiž Kypr rozdělen na tureckou a řeckou část.
Právě v této otázce se v pátek kyperskořecký prezident Demetris Chrisfofias a kyperskoturecký protějšek Mehmet Aliho Talata dohodli na tom, že 3. září odstartuje další kolo mírových jednání.
Jednání byla zastavena v roce 2004, tedy v roce, kdy řecká část Kypru přistoupila do Evropské unie. Od té doby se OSN snažila smířit obě komunity, avšak s minimálními úspěchy.
Mírové rozhovory by se měly konat za účasti bývalého australského ministra zahraničí Alexandra Downera, který byl pověřen zastupovat ve sjednocovacím procesu OSN jako její zvláštní emisar.
Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy severní část ostrova obsadila turecká armáda v reakci na převrat, za kterým stáli kyperští Řekové snažící se o připojení Kypru k pevninskému Řecku. V roce 1983 byla s posvěcením Ankary jednostranně vyhlášena Severokyperská turecká republika, která ale nedosáhla mezinárodního uznání. Uznává ji jen Ankara.
