Ještě nedávno běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka označovali mnozí evropští předáci za posledního evropského diktátora. A mezi sankcemi, které evropská sedmadvacítka na Bělorusko uvalila byl i zákaz udělit vízum jejímu prezidentovi.
Teď se ale vztahy mezi Bruselem a Minskem začaly oteplovat a Evropská unie rozhodla, že na šest měsíců zákaz víz pro Lukašenka a dalším běloruské lídry pozastaví.
Na seznamu "zakázaných osob" nicméně zůstanou někteří lidé přímo spjatí s případy, kdy v minulosti v Bělorusku zmizeli beze stopy představitele opozice.
EU je směrem k Bělorusku vstřícná díky tomu, že z bývalé sovětské republiky v poslední době přicházejí určité demokratizační náznaky.
Lukašenko chce na Západ. Pomocí voleb
Lukašenko podepsal kontroverzní mediální zákon
Havel: Rusko a Bělorusko jsou autoritativní režimy nového typu
Běloruské úřady totiž propustily politické vězně. Na rozdíl od Ruska také neuznaly nezávislost separatistických gruzínských regionů Jižní Osetie a Abcházie, čehož se některé hlasy v unii obávaly. Minulý měsíc se v zemi konaly volby, jejichž průběh se sice na Západě nesetkal s nadšením, ukázal prý ale i některá pozitiva.
"Měli bychom podpořit Bělorusy, aby dělali víc, neboť už udělali něco, po čem jsme jednoznačně volali," řekla ještě před jednáním eurokomisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová.
Brusel věří, že běloruský režim přistoupí k dalším krokům, například uvolnění svobody médií. Pokud by se tak nestalo, bude EU zvažovat obnovení sankcí.
V platnosti zatím zůstávají jiné sankce, které se týkají zmražení finančních aktiv běloruských předáků.