Evropská unie se radí, jak dál postupovat v boji proti globálnímu oteplování. Ministři životního prostředí tak na zasedání v Lucemburku navazují na summit EU z minulého týdne.
Na něm unie potvrdila, že se chce do konce roku dohodnout na ambiciózním balíčku opatření v této oblasti, zároveň se však shodla, že tyto kroky musí brát v úvahu specifika zemí i sektorů evropské ekonomiky.
I pod vlivem současné světové finanční krize tak sílí tlak na zmírnění zvažovaných opatření.
Unie se loni na jaře zavázala, že do roku 2020 sníží v rámci boje proti změnám klimatu objem emisí skleníkových plynů o 20 procent. Pokud by se k tomuto cíli připojily i další země světa, EU by prý emise snížila až o 30 procent.
Zároveň slíbila, že zvýší podíl obnovitelné energie na krytí energetické spotřeby na pětinu. Evropská komise pak přišla se souborem opatření, jak cílů dosáhnout. Jde třeba o změny v systému obchodování s emisními povolenkami a o navýšení podílu biopaliv.
Oteplování postupuje rychleji, než vědci předvídali
Bursík: Ovzduší v Česku je čistší, emise ale stoupají
Britové dostali od vědců úkol. Snížit za 40 let emise o 80 procent
Unijní plán boje s globálním oteplováním potřebuje "hluboké změny", řekla ale dnes při příjezdu na jednání italská ministryně životního prostředí Stefania Prestigiacomová. Právě Řím na vrcholné schůzce minulý týden patřil mezi hlavní kritiky plánu a hrozil i vetem.
"Naše podniky nejsou dnes absolutně schopné vyrovnat se s náklady navrhovaných opatření," prohlásil na summitu italský premiér Silvio Berlusconi. "Balíček, tak jak nyní vypadá, nám nevyhovuje. Musí se zásadně změnit," uvedla na pondělním jednání ministryně. "Nejsme jediní, kdo zastává tuto pozici," dodala.
Razantně vystupovalo i Polsko. Problémy či požadavky však mají i další země, včetně České republiky. Té se nelíbí třeba návrh EK, že by si elektrárenské společnosti měly nakupovat od roku 2013 všechny povolenky na emise skleníkových plynů. Praha chce proto i s několika dalšími státy prosazovat, aby tento náběh byl postupný.
