Osm měsíců byli rukojmími saharské buňky Al Káidy v africkém Mali, na svobodě jsou teprve týden. Přesto se v Rakousku o cestovatelích Wolfangu Ebnerovi a Andree Kloiberové stále mluví hlavně jako o lidech, kteří stáli daňové poplatníky několik milionů eur.
"Žádnou zodpovědnost necítíme," řekla Kloiberová ve čtvrtečním rozhovou v listu Der Standard.
Třebaže vláda oficiálně dohady o tučném výkupném popřela, média i opozice mluví o zaplacení tří až pěti milionů eur za propuštění turistů, kteří se zachovali nezodpovědně a jeli do rizikové oblasti.
Propuštění turisté se nyní ve své zemi stali podobnými mediálními "hvězdami" jako dlouhá léta vězněná Natascha Kampuschová či hlavou rodiny týraná rodina Fritzlových. Za poskytnutí rozhovoru stanovili taxu 3 000 eur, výtěžek pak chtějí odevzdat státu.
"Některá média nám nabízela neskutečné sumy, že by to stačilo na nový Landrover a ještě by zbylo několik desítek tisíc eur. To se nám nelíbí, neboť Rakousko nám výrazně pomohlo a vytloukat z toho kapitál by bylo nechutné," řekl Ebner Standardu, který dostal rozhovor zadarmo.
Mnozí Rakušané vnímají iniciativu propuštěné dvojice za náznak nečistého svědomí, to však Ebner důrazně odmítá. "Nechceme, aby vznikl dojem, že se přiznáváme k chybě, kterou chceme odčinit. Můžeme se na sebe klidně podívat do zrcadla," dodal.
"Náboženské důvody"
Podle agentury APA zůstává stále otevřenou otázkou, zda budou muset jednapadesátiletý daňový poradce Ebner a třiačtyřicetiletá ošetřovatelka Kloiberová nakonec na své osvobození finančně přispět.Jen přímé výdaje na cesty a pobyty vyjednávačů měly podle listu Der Standard činit statisíce eur, pozorovatelé se ale shodují v názoru, že bez "protislužeb" rukojmí určitě propuštěni nebyli.
Aby vláda nebyla nařčena z vyjednávání s teroristy a jejich placení, peníze zřejmě putovaly do Afriky oklikou přes různé nadace jako například ta libyjského vládce Muammara Kaddáfího.
Ebner a Kloiberová byli uneseni 22. února v Tunisku a se svými únosci urazili zhruba 1800 kilometrů převážně pouští přes Alžírsko až do Mali. K jejich únosu se 10. března přihlásila Organizace Al-Káida v muslimském Maghribu (bývalá Salafistická skupina pro kázání a boj, GSPC), která se v září 2006 stala součástí teroristické sítě Al-Káida.
"Důvody našeho únosu nebyly politické, ale veskrze náboženské. Únosci žijí v době těsně po Mohammedovi. Říkají, že boží zákon nemůže být podřazen lidským zákonům," řekl Ebner v Standardu o motivech skupiny patnácti- až sedmnáctiletých členů skupiny.
"Oni vidí Španělsko, ale třeba i Rakousko jako muslimské země, protože kdysi byli Turci až před Vídní. Říkají, že nemají nic proti místnímu obyvatelstvu, které může buď konvertovat nebo ospravedlnit jiné náboženské přesvědčení placením daní," dodal.
Po návratu do Rakouska a krátkém setkání s nejbližšími příbuznými byli oba turisté převezeni do vojenské nemocnice ke zdravotním prohlídkám. Přes značné strádání a místy téměř hladovění jsou podle předběžných výsledků vyšetření v dobrém zdravotním stavu.
První kusé informace o průběhu věznění uvádějí, že jim únosci zabili jejich dva psy, které měli v Tunisku s sebou, že museli přečkat písečné bouře i záplavy v údolích řek. Kloiberová, která byla v celé skupině jedinou ženou, prý obzvlášť trpěla tím, že jí únosci neustále dávali najevo, že žena pro ně nemá žádnou cenu. Fyzicky však prý rukojmí přímo týráni nebyli.
