Tisíce Vídeňanů se už rozloučily s bývalým starostou města Helmutem Zilkem, který byl odpoledne pohřben na hlavním vídeňském hřbitově.
Mezi smutečními hosty byl i bývalý český prezident Václav Havel, který chtěl v roce 1998 udělit Zilkovi státní vyznamenání, na poslední chvíli tak ale neučinil kvůli podezření ze spojení Zilka se Státní bezpečností.
"Nikdy se neprokázalo, že by podezření o spolupráci s StB bylo pravdivé," řekla ČTK Havlova tajemnice Sabina Tančevová s tím, že Havlovi tudíž nic nebránilo v přijetí pozvání na pohřeb. Havel se zúčastnil smutečního aktu na vídeňské radnici, kde pronésl krátký proslov.
"Možná jsme mu (Zilkovi) i někdy z neznalosti ublížili. Rád bych se za Čechy omluvil," řekl Havel v proslovu ve Slavnostním sále vídeňské radnice, aniž konkrétně zmínil kontroverzní událost starou deset let.
S krátkou řečí pak vystoupil i rakouský prezident Heinz Fischer nebo nynější vídeňský starosta Michael Häupl. Zilk zemřel 24. října ve věku 81 let.
Pohřeb živě v televizi
Až do pátku byla rakev vystavena na radnici, kde se podle údajů informační služby PID přišlo s Zilkem jen ve čtvrtek rozloučit přes 3 000 lidí, kteří se zapsali do kondolenční knihy. Mezi vystavenými věnci jsou podle rakouských médií i ty, které zaslala ČSSD či zpěvák Udo Jürgens.
V sobotu dopoledne smuteční akt pokračoval vystavením rakve ve Štěpánském dómu, v poledne smutečním ceremoniálem na radnici za účasti 1 100 hostů a od 14 hodin mší, slouženou kardinálem Schönbornem. Smuteční řeč pronesl mimo jiné rakouský kancléř Alfred Gusenbauer. Poté byla rakev převezena na ústřední vídeňský hřbitov.
Následně byl Zilk pohřben v čestné části hlavního vídeňského hřbitova. Veřejnoprávní televize ORF přenášela na svém druhém programu mši i pohřeb, následně vysílala obsáhlý Zilkův portrét.
Mnozí smuteční hosté podle listu Der Standard využili příležitosti, aby si v prostorách radnice prohlédli výstavu na Zilkovu počest. Prostřednictvím fotografií, citátů a novinových výstřižků má připomenout zásluhy bývalého novináře a sociálního demokrata o rakouskou metropoli.
Populární politik
Helmut Zilk patřil k nejpopulárnějším rakouským politikům. V politice se angažoval jako člen Rakouské sociálnědemokratické strany (SPÖ), deset let stál v čele rakouské metropole a krátce byl i ministrem školství.
Mezinárodní pozornost vzbudil v roce 1993 atentát, který byl na Zilka spáchán takzvanou dopisovou bombou. V jeho důsledku ztratil tehdejší starosta několik prstů na levé ruce.
Dlouhá léta se hovořilo o mimořádných vztazích Zilka k někdejšímu Československu, když zejména po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 poskytl mnoha z nich pomoc. Později působil řadu let v čele Rakousko-české společnosti.
