Jako za dob, kdy byl ještě prezidentem. Takové bylo čtvrteční vystoupení ruského premiéra Vladimira Putina v televizi, kam mu volali lidé a jako v předchozích letech mu kladli dotazy.
Nezměnilo se ani to, že otázky Putinových krajanů v přímém přenosu nebyly tak naživo, jak se zdálo. Podle ruských médií se navíc s dotazy manipulovalo.
Vzápětí po přenosu se ozval nižněgorodský starosta a upozornil, že problém s dětskou jídelnou, na který si stěžovala jedna z volajících, už dávno vyřešil. Později se vyrojily i další příklady, že část dotazů byla "zrežírovaná".
Například dotaz na zahraniční pracovníky. Ten podle ruského rozhlasu původně zněl takto: "Jak je možné, že Bělorusko se obejde bez gastarbeiterů, zatímco v Rusku je jich spousta?".
V televizi však zazněl "upravený" dotaz, že ruské podniky propouštějí Rusy a místo nich přijímají do práce nekvalifikované "gastarbeitery", kterým lze platit méně, což ohrožuje národní bezpečnost.
Putin pak objasnil, že ruské hranice lze překračovat bez zvláštní námahy a případná omezení snadno překonat. Vzhledem k situaci na trhu práce však Putin považuje za správné zkrátit kvóty na zahraniční pracovníky alespoň na polovinu.
"Problém není v tom, že posluchačům upravili otázku, ale v tom, že dotaz byl znám dříve, čili telefonáty byly fikce. Ti, co skutečně volali Putinovi, se nemohli dovolat. Byli bez šance," míní redaktor moskevské stanice Alexandr Pljuščev. "Když máte šanci jedna ku milionu, je to loterie. Ale když není žádná, je to podvod," dodal.
Putinovy "spontánní" debaty s národem, které mají být v přímém přenosu, byly už v minulosti označeny za inscenované.
Kupříkladu před dvěma lety novináři přišli na to, že dagestánská ves Kispijsk, která reprezentovala obyvatele regionů hovořících v přímém přenosu s tehdejší hlavou státu, se na vystoupení připravovala skoro tři týdny v opakovaných zkouškách.
Otázky tehdy připravili redaktoři z Moskvy a ty, co se chtěli ptát sami, nepustili před kameru. Včetně podplukovníka milice, který si chtěl stěžovat na ministra vnitra.
