Před deseti lety začala 79denní operace Severoatlantické aliance, která vyvrcholila odchodem srbských jednotek z  Kosova. Aliance tehdy dosáhla svých cílů, zasažené provincie ani NATO se ale nevyhnuly ztrátám. Vedle hmotných škod přineslo bombardování zejména šrámy na vztazích se zeměmi, které kritizovaly, že akce byla vedena bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. 

Jak se na intervenci dívají odborníci a mezinárodní veřejnost s odstupem času a jak se dá vyhodnotit aktuální situace v zemích bývalé Jugoslávie? Na tyto a jiné dotazy odpovídal Martin Ehl, expert na balkánské země.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Kamil T.
Dobrý den, můžete pro nás shrnout následky bombardování?
Přesné počty obětí ani vyčíslení škod známo není, respektive nemohou se na nich shodnout jednotlivé strany. Na místě jednoho státu v roce 1999 jsou nyní státy tři, které mají nyní trochu jiné starosti s ekonomickou krizí, přístupovými jednáními k EU, bojem proti zločinu, obnovou základní infrastruktury zničené nejen bombardováním, ale hlavně desítkami let komunistické, socialistické a nacionalistické vlády, která od počátku osmdesátých let v podstatě neinvestovala větší prostředky do infrastruktury. Pokud jde o následky politické, tak ty jsou jasné: na jedné straně eroze a rozpad autoritářského režimu Slobodana Miloševiče, na druhé straně poznání, že aliance špatně odhadla situaci, do toho mezi Srby (i těmi, kteří před 24. březnem 1999 byli prozápadní) hluboká nenávist vůči Západu, která mizí jen pomalu. V Kosovu etnickou čistky a vybičování nenávisti z obou stran, následkem je vysoká zeď mezi Srby a Albánci, kteří doposud nejsou schopni dohody o elementárních věcech (vyjma byznysmenů a organizovaných zločinců).
Martin Ehl
Mara
Dobrý den, jaký je podle vás hlavní důvod, proč si tohle výročí připomínat?
Bombardování bylo pro bývalou Jugoslávii i pro Západ jistým mezníkem, po kterém se situace na Balkáně vyvíjela jinak než do té doby. Byl to začátek konce Miloševičova režimu, plánovači NATO zároveň pochopili, že se na celou situaci měli lépe připravit, respektive, politici vojáky natolik omezili, že vlastně nálety ztratily do velké míry smysl a neúměrně se protáhly. A další důvod je si uvědomit, kam se od té doby balkánské státy posunuly, dostaly, co se v nich změnilo, že už to není ona černá válečná díra z poloviny devadesátých let.
Martin Ehl
hana d.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na váš názor ohledně role, jakou sehrála Česká republika v rámci intervence NATO v souvislosti s tím, že do Aliance vstoupila pouze několik dní před vydáním rozkazu k intervenci do Jugoslávie. Myslíte si, že splnila očekávání ostatních členů NATO? A jak byste srovnal participaci na intervenci ČR a ostatních států, které vstoupily zároveň s ní? Děkuji za odpověď
Česko podobně jako většina členských států NATO v té době nedisponovalo příslušně moderními letouny a municí, takže se náletů přímo neúčastnilo, pouze dalo svůj politický souhlas jako členská země. Nutno dodat, že po bouřlivé diskusi tehdejší sociálními demokraty vedené vlády, kteří na to měli různé názory. Ale jako nový spojenec, který měl zájem na odstranění autoritářského režimu, jsme nemohli jednat jinak.
Martin Ehl
mudrc
Dobrý den, proč je Západ silně zaujatý vůči Srbsku? Proč nesoudí justice pro lidská práva v Haagu taky albánské povtalce, kteří evidentě prováděli etnické čistky. Proč EU podporuje albánskou vládu složenou z teroristů a mafiánů?
Neřekl bych, že je zaujatý vůči Srbsku, řekl bych, že je zaujatý vůči srbským válečným zločincům a nechotě Srbů přiznat svůj podíl na válečných zločinech spáchaných v 90. letech. Podobně "zaujatý" byl proti Chorvatsku, které ale svůj podíl viny přiznalo a postoj Západu se změnil. Albánská vláda by s vámi asi nesouhlasila, že je složená z teroristů a mafiánů, máte-li na mysli kosovskou vládu, tak podobně jako ta srbská či albánská byla zvolena ve svobodných volbách, to je jedna věc. Druhá věc je dokázat před soudem tvrzení, že je někdo mafián a terorista, nikoli to tvrdit jen v propagandě.
Martin Ehl
Zdenek
Dobrý den, jak s odstupem času vypadají skutečná čísla mrtvých na straně srbů a albálnců před zahájením konfliktu. Byla zde vedena nějaká oficiální vyšetřování manipulací informací a vlivu kosovské lobby na Washington?
Pokud vím, tak čísla obětí na obou stranách před zahájením bombardování (protože konflikt mezi Srby a Albánci má opravdu dlouhou historii, tak je otázka, jak daleko bychom při počítání šli), nebyla v poslední době podrobována žádným podrobnějším zkoumáním. Protože jsem v Kosovu v 90. letech před válkou byl, vím, jak těžké tam bylo cokoli kdykoli vyšetřovat a poté, co se vlastně odehrálo dvojí vyhnání obyvatel během roku 1999, tak se obávám, že budeme muset zůstat i starých odhadů.
Martin Ehl
El tío
Dobrý den, existují nějací srbští politici zastoupení ve Skupštině, kteří jsou (alespoň "mimo kameru") pro uznání nezávislého Kosova? A jak se vyvíjí srbské žaloby proti odtržení provincie Kosovo na mezinárodní úrovni?
Existuje pár srbských politiků, kteří vám u oběda nebo u sklenky přiznají, že Kosovo je ztraceno, jsou mezi nimi i špičkoví současní vůdci. Jsou to realisté, kteří ale zároveň vědí, že pokud by to přiznali veřejně, tak jako politici skončili. Obecně otázka Kosova ustoupila v Srbsku do pozadí kvůli ekonomickým problémům a snaze přiblížit se EU, ale srbští politici i právníci se budou i nadále snažit kosovskou nezávislost napadat, kde budou moci. Obecně ale převládá přesvědčení, že jde o status quo, který se nezmění, pokud se dramaticky nezmění celá architektura Balkánu, například vstupem více zemí do EU, nebo naopak rozpadem Bosny a Hercegoviny.
Martin Ehl
JanH
co je pravdy na tom, že Kosovo dnes slouží jako brána do Evropy pro drogy a drogové kartely z Asie? a jak se podle vás tyto skutečnosti promítají do tamní politiky, resp. politiky celého regionu?
Stále je to do jisté míry pravda, ale už to není, co bývalo, když tam ještě vládli třeba Srbové. Mezinárodní jednotky jsou mnohem efektivnější při potírání zločinu. Jinak v této oblasti spolupracují srbští a kosovskoalbánští mafiáni úplně excelentně. Tamní politici se snaží od podobných obvinění očistit, aby vypadali co nejzápadněji, což ale neznamená, že by se na ně nedalo z minulosti něco najít.
Martin Ehl
no.j
Dobrý den, co si myslíte o naprostém porušení slibů NATO Srbské vládě, že jí NATO zaručuje naprostou územní celistvost ? Proč je v Kosovu nepočetnější americká základna v Evropě a proti komu jsou tyto síly namířeny ?
No, myslím, že na Rammsteinu v Německu by se našlo víc amerických vojáků.... USA potřebovali mít strategickou základnu, odkud by mohly "dohlížet" na Balkán, kde vlastně války zastavila až americká intervence. Poté, co se stáhly z Bosny, zvolili Kosovo, i proto, aby daly najevo, že tam chtějí mít klid. Původně to měl být i způsob odstrašení proti případným srbským snahám o odvetu, ale nyní je to spíš demonstrace přítomnosti. Nevím, kolik je tam aktuálně vojáků, ale v souvislosti s Irákem a Afghánistánem se hodně vojáků přesunulo na Blízký východ, takže jde nyní hlavně o symbol. Američtí vojáci jsou spolu s dalšími (včetně českých) zárukou stability, čili toho, že ani Srbové, ani Albánci se nepokusí současný status quo v Kosovu nějakým způsobem změnit. V poslední době je to spíš klacek na Albánce, mezi nimiž dost bublá nespokojenost, pramenící ze špatné ekonomické a sociální situace, protože s nezávislostí nepřišla zázračně prosperita, jak mnozí očekávali a řada politiků nezodpovědně slibovala.
Martin Ehl
uluburu
Dobrý den, jistě jste si všiml prosrbského, antikosovského naladění tazatelů. Dle mého názoru tento postoj převládá v celé české společnosti (že by skrytý rasismus?). Převládá tento postoj i jiných Evropských zemích? Dalo se vůbec nacionalistické válce v Jugoslávi zabránit? A poslední dotaz, jak moc byla tato válka náboženská? Objevují se totiž konspirační teorie, že tato válka byla o šíření islámu přes Balkán do Evropy - a "hrdinní" Srbové se jako jediní muslimům postavili.
Prosrbský postoj obecně v Evropě převládá, je to většinou dáno historickými vazbami a vztahy, až v druhém plánu se nahlíží na povahu režimu, v jehož čele stál Slobodan Milošević, který vlastně díky informační blokádě udělal ze Srbů stádo sehnané do houfu. Válce se asi těžko dalo zabránit, problémy v Jugoslávii doutnaly celé desetiletí od smrti Tita, země byla hluboce zadlužená a vlastně nevěděla, kam jít, nacionalismus byl do velké míry přirozeným ventilem, kterého se chopily někdejší komunistické elity. Tím odpovídám i na tu další otázku: náboženská byla válka z hlediska propagandy, v historii hráli Srbové určitou roli v boji proti šíření islámu do Evropy, ale to bylo před třemi, dvěma sty lety. Ve válkách v 90. letech 20. století bylo náboženství zneužitým tématem, primární důvod byla ekonomická vyčerpanost a nacionalismus.
Martin Ehl
Dalibor
Dobrý den Chtěl jsem se jen zeptat, jak se díváte na slib představitelů aliance v čele USA " pokud se srbská armáda stáhne z Kosova, bude nadále zachována integrita Srbska, a Kosovo je a bude nedílnou součástí Srbska". Nakonec po čase byla uznána samostatnost Kosova. Znamená , to že smlouvy a sliby přestavitelů NATO jsou pouze bezcenné sliby a smlouvy bezcenné papíry? Předem děkuji Dalibor
Obávám se, že je to výsledek politického realismu. Součástí rezoluce 1244, která dala základ přítomnosti vojsk NATO v Kosovu, je slib zachování územní celistvosti Federální Republiky Jugoslávie, ale ta sama se mezitím rozpustila, i když následnickým státem je Srbsko. V rezoluci se smluvně zavázalo nikoli NATO, ale OSN.
Martin Ehl
katka
Dobré dopoledne, zajímalo by mě, jaké si myslíte, že byly největší chyby, kterých se NATO během akce v bývalé Jugoslávii dopustilo a jaký to mělo dopad na mezinárodní situaci.
Už jsem na to odpovídal: chyba byla neodhadnutí situace a síly Miloševičova režimu a jeho podpora mezi Srby a zároveň to, že politici dali vojákům taková omezení, že vlastně skutečně efektivní bombardování bylo vyloučeno.
Martin Ehl
Jiří Janata
Dobrý den, pane redaktore. Co soudíte o počínání Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu? Je dostatečně objektivní při posuzování zločinů proti lidskosti. Proč před ním nestojí i lidé, kteří dali pokyn k bombardování, při němž zahynulo 500 civilistů?
Tribunál se řídí jasně daným mandátem, z něhož vyplývá, kdo před ním může stanout - ať už máte na mysli tribunál pro bývalou Jugoslávii známý zkratkou ICTY, nebo nový Mezinárodní trestní soud (ICC).
Martin Ehl