Co čeká Švédsko po převzetí štafety v čele Evropské unie? Nezažehnaná ekonomická krize a nejistý osud lisabonské smlouvy. Pokud se ovšem podaří proces ratifikace Lisabonu dokončit do konce letošního roku, mohlo by přitom jít o poslední předsednictví země v EU.

Analytici se shodují na tom, že Švédsko to jako lídr unie nebude mít snadné. Bude totiž čelit největším výzvám, které Brusel potkaly za poslední roky.

Prioritou švédského předsednictví číslo jedna má být boj s následky současné hospodářské krize. Švédsko si je podle svých politických aktérů vědomé vysoké nezaměstnanosti, chystá se proto představit novou strategii na vytváření pracovních příležitostí a nastolení hospodářského růstu.

Švédové se také zaměří na boj s klimatem - budou muset koordinovat přípravy na prosincovou globální klimatickou konferenci v Kodani, kde se čelní světoví politici chtějí dohodnout na závazcích snižování skleníkových plynů po roce 2012.

Lisabon a rozšiřování

V následujících šesti měsících bude navíc EU pod vedením Stockholmu jmenovat novou Evropskou komisi a bude muset dořešit otazníky kolem lisabonské smlouvy. V říjnu se v Irsku bude konat druhé referendum o Lisabonu.

Pokud dají Lisabonu zelenou Irové a s konečnou platností také Polsko, Německo a Česko, kde chybí podpis prezidenta Václava Klause, budou Švédové také muset zajistit přechod ve fungování EU, která se dosud řídila smlouvou z Nice.

Stockholm se podle svých slov také hodlá zaměřit na rozvoj pobaltského regionu a bude pokračovat v přístupových hovorech s Tureckem a Chorvatskem.