Ratifikace smlouvy v Německu je pozastavena. Ústavní soud se sídlem v Karlsruhe v úterý sice rozhodl, že Lisabonská smlouva o reformě EU je v souladu se základním zákonem země, podle německých médií ale přijal soud Lisabon s výhradami.

Jak informuje server Spiegel.de, dokončení schvalovací procesu totiž soud podmínil posílením pravomocí německého parlamentu. 

V praxi to znamená, že Německo musí nejprve přijmout zákon, který Spolkovému sněmu a Spolkové radě dá větší podíl na rozhodování. Pak teprve bude podle ústavních soudců dokument moci podepsat prezident Horst Köhler.

Strach ze ztráty suverenity 

V Německu se na ústavní soud s žádostí o posouzení souladu reformní smlouvy s ústavním pořádkem obrátila skupina konzervativních i krajně levicových poslanců, kteří se z různých důvodů obávají přílišného okleštění německé suverenity.Také v Česku posuzoval Lisobon ústavní soud, protiústavní prvky ale v dokumentu nenašel.

Lisabonská smlouva může vstoupit v platnost až poté, co ji schválí všech 27 členských států EU. Tomu zatím stojí v cestě Česko, Polsko a Irsko. V České republice i v Polsku sice dokument schválily parlamenty, ale rozhodnutí zákonodárců ještě mají stvrdit hlavy států.

Český prezident Klaus se nechal před časem slyšet, že čeká na osud dokumentu v ostatních zemích. Už dříve varoval, že ratifikaci nepodpoří dříve než po irském referendu o Lisabonu, které se uskuteční na podzim.

Na rozdíl od Klause a polského prezidenta Lecha Kaczynského byl německý prezident Horst Köhler připraven podpis připojit hned po kladném verdiktu ústavních soudců.