Ruský prezident Dmitrij Medveděv obvinil Ukrajinu z toho, že usiluje o přerušení hospodářských vztahů s Ruskem a ohrožuje bezpečnost dodávek plynu do Evropy. Uvedl to v úterý v otevřeném dopise ukrajinskému prezidentovi Viktoru Juščenkovi.

"Mám pocit, že Kyjev se důsledně snaží rozbít ustavené ekonomické vztahy s Ruskem, v první řadě v oblasti energetiky. V důsledku je ohroženo stabilní užívání našeho prakticky společného systému plynovodu, který zajišťuje energetickou bezpečnost Ruska, Ukrajiny a mnoha evropských stran," napsal Medvěděv.

Dopis provázely i konkrétni diplomatické kroky. Ruský prezident se rozhodl odložit příjezd nového ruského velvyslance do Kyjeva na neurčito. "Konkrétní termíny budou ustanoveny později s ohledem na reálný rozvoj rusko-ukrajinských vztahů," upozornil Juščenka Medvěděv.

Kroky Moskvy jsou podle všeho reakcí na vyhoštění dvou ruských diplomatů z Ukrajiny "kvůli aktivitám neslučitelným s jejich funkcí".  Vladimír Lysenkov, který byl zodpověný za činnost ruské černomořské flotily na Krymu a hlavní ruský konzul v Oděse Alexandr Gračov byli vyhoštěni koncem července.

Příčiny sporů: plyn, NATO i historie

Rusko-ukrajinské vztahy jsou napjaté dlouhodobě. K vyhrocení došlo po takzvané Oranžové revoluci v listopadu 2004, kdy se Ukrajina začala vymaňovat z ruské sféry vlivu a orientovat na Západ.

Hlavní spory se přitom točí kolem energetických otázek. Ukrajina je silně závislá na dodávkách zemního plynu z Ruska, které nedokáže včas splácet. Spory o dluh, výši cen surovin a nařčení, že Ukrajinci plyn směřující do Evropy kradou, vyústilo letso v lednu v zastavení plynovodních kohoutků, které se výrazně dotklo i řady evropských zemí.

Mezi další sporné body ve vztazích mezi Moskvou a Kyjevem patří usilování Ukrajiny o vstup do NATO, ukrajinská pomoc Gruzii během loňské války, umístění ruské černomořské flotily na Krymu i různý výklad historie, především snaha prezidenta Juščenka prohlásit hladomory v období stalinismu za genocidu ukrajinskéh národa.