Evropská unie se snaží udělat vše pro to, aby vyhověla požadavkům českého prezidenta Václava Klause, na kterého se čeká s podpisem Lisabonské dohody. Vyplývá to ze středečního prohlášení švédského premiéra Fredrika Reinfeldta i z vystoupení ministryně jeho vlády v Evropském parlamentu. Předsednická země je podle jejich slov v otázce přijetí Lisabonu v Česku optimistická.

Klaus se obává dokončit ratifikaci smlouvy, protože by podle něho mohly být prolomeny Benešovy dekrety. To by podle něj mohlo otevřít cestu k uplatňování majetkových nároků sudetských Němců vystěhovaných po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů z tehdejšího Československa

Hlava Česka proto požaduje, aby si Česko dojednalo výjimku z listiny základních práv EU, která by se skrze smlouvu stala právně závaznou.

"Jsem si jistý, že Češi dokument ratifikují, pokud výjimku dostanou," řekl ve středu švédský premiér. Naznačil také, že švédské předsednictví EU na celé věci pracuje a bude s ostatními zeměmi EU o Lisabonu jednat na unijním summitu o posledním říjnovém víkendu. Na něm se má mimo jiné řešit i nová podoba Evropské komise.

"Věřím v ratifikaci společného unijního dokumentu i v "plodný" summit," sdělil Reinfeldt novinářům. Švédská média připisují jeho optimismus novému rozhovoru s českým prezidentem Václavem Klausem.

Švédská ministryně pro EU Cecilia Malmströmová ve středu podle serveru Euobserver.com v Evropském parlamentu zdůraznila, že švédské předsednictví je v celé záležitosti aktivní - podle ní nyní probíhá mezi Stockholmem a Prahou intenzivní telefonická diplomacie.

Česká republika je poslední členskou zemí unie, která ratifikaci lisabonské smlouvy nedovedla do konce. Aby reformní dokument začal platit v celé EU, je ještě třeba podpis českého prezidenta.

Vedle Klause stojí v cestě Lisabonu také skupina senátorů, která podala na reformní dokument ústavní stížnost. Jestli je Lisabon v souladu s českým ústavním pořádkem, má ústavní soud rozhodnout jen dva dny před začátkem summitu EU (ten začíná 29. října).