Šance bývalého britského premiéra Tonyho Blaira stát se "prezidentem" Evropské unie ve čtvrtek výrazně klesly, když evropští sociální demokraté, teoreticky jeho hlavní podporovatelé, dali najevo, že je zajímá hlavně post "ministra zahraničí" unie.

Ministerští předsedové Španělska, Belgie a Maďarska pak načrtli profil příštího šéfa unie, který se podle agentury AFP hodně liší od Blaira. Německá kancléřka prohlásila, že počká na závěr ratifikace lisabonské smlouvy, která zřízení obou funkcí předpokládá, než řekne, komu dává přednost.

Nominace budoucího "prezidenta" EU, formálně předsedy Evropské rady, není oficiálně na pořadu ve čtvrtek zahájené vrcholné schůzky unie v Bruselu, ale je jedním z hlavních diskutovaných témat v jeho zákulisí a mezi novináři.

Nejčastěji jsou zmiňováni Blair, i když ještě neřekl, zda bude na funkci kandidovat, a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, který to už udělal. Ve čtvrtek se mezi kandidáty zařadil bývalý předseda irské vlády John Bruton, Rakušané podporují potenciální kandidaturu svého bývalého premiéra Wolfganga Schüssela. O post ve čtvrtek projevili zájem i evropští liberálové.

Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek ve čtvrtek řekl, že by ve funkci "evropského prezidenta" rád viděl ženu. "Neřeknu žádné jméno, bylo by to velmi předčasné. Bude se o tom ještě diskutovat. Výběr kandidáta je navíc na Evropské radě a ne na Evropském parlamentu," podotkl Buzek. Žena v čele celé EU by podle něj byla vhodným symbolem měnící se unie.

Blaira ve čtvrtek podpořil jeho nástupce v čele britské vlády Gordon Brown. Řekl, že Blair by byl skvělým "prezidentem" a že Blairova podpora americké invaze v Iráku, která bývá označována za překážku k tomu, aby funkci získal, "už není v Evropě téma".

Blairovy šance se však velmi snížily, když předseda sociálnědemokratické frakce v Evropském parlamentu Martin Schulz řekl, že frakce dává přednost tomu, aby sociálním demokratům připadla funkce "ministra zahraničí".

Předsedové vlád Španělska, Belgie a Maďarska José Luis Zapatero, Herman Van Rompuy a Gordon Bajnai zase v Bruselu na společné tiskové konferenci řekli, že příští předseda Evropské rady by měl v sobě spojovat smysl pro kompromis a silnou proevropskou angažovanost. V tomto druhém bodu mluví proti Blairovi Irák a to, že Británie není v eurozóně ani v schengenském prostoru.

Blair, dlouho považovaný za favorita, se ve čtvrtek zdá izolován, napsala AFP.

Zájem o "prezidentskou" funkci ve čtvrtek potvrdil Ir John Bruton, zvlášť prý v případě, že "nebude k dispozici žádný nynější člen Evropské rady".

O "jedno z obou míst" ve čtvrtek projevili zájem také liberálové. Předsedové vlád Irska a Finska Brian Cowen a Matti Vahnanen a švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová se na tom dohodli na neformální schůzce s předsedkyní evropské liberální strany Annemie Neytsovou a s předsedou liberální frakce v Evropském parlamentu Guym Verhofstadtem. Liberálové argumentují tím, že konzervativci už mají posty předsedy Evropské komise a Evropského parlamentu.

Německá kancléřka Angela Merkelová před jednáním v Bruselu řekla, že než zveřejní své preference ohledně "prezidenta" unie, počká na dokončení ratifikace lisabonské smlouvy. K té prohlásila, že je "spíš optimistická".

K tomu, aby smlouva vstoupila v platnost, je nutné už jen dokončení její ratifikace v České republice, kde pod ní chybí podpis prezidenta.

V debatě o potenciálním "prezidentovi" dosud nezazněl žádný autoritativní hlas z Francie.

"Prezidentem" EU se míní plánovaná funkce předsedy Evropské rady (summitu EU), který má být volen členskými státy na dva a půl roku místo současného půlročního rotujícího předsednictví jednotlivých členů. Zástupci členských států budou dál předsedat Radám EU (radám ministrů), nikoli však summitům. Prezident má zastupovat EU navenek.