Kontext
Speciál iHNed.cz
Pád komunismu

Kennedy: Jak se to řekne německy?

Berlínská řeč prezidenta Kennedyho je považována za jeden z jeho nejlepších projevů. Větu, díky které vstoupila do historie, si však trochu paradoxně nachystal až na poslední chvíli. Krátce před vystoupením se zeptal svého tlumočníka: „Jak se řekne německy Jsem Berlíňan?“ A chvíli před tím, než řeč pronesl, si pak nacvičoval správnou německou výslovnost.

Výrok řekl v tomto kontextu: „Všichni svobodní lidé, ať žijí kdekoliv, jsou berlínskými občany. A tudíž si i já jako svobodný občan pokládám za čest říct: Jsem Berlíňan.“


Nápis na zdi: Tahle zeď padne

Ronald Reagan řečnil před Brandenburskou bránou v létě roku 1987. Od Východního Berlína ho oddělovala nejen zeď, ale i neprůstřelné sklo, které ho mělo chránit před případnými ostřelovači ve východní části města. Bylo to v době tzv. perestrojky, s níž začal tehdejší sovětský vůdce Gorbačov. Ronald Reagan se na něj obrátil slovy:

„Generální tajemníku Gorbačove, pokud usilujete o mír, o blahobyt v Sovětském svazu, o uvolnění, přijďte sem, k této zdi. Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu. Pane Gorbačove, zbourejte tuhle zeď.“

Později Reagan vzpomínal, co ho k těmto slovům inspirovalo. Byl to prý nápis nastříkaný na zdi Říšského sněmu: „Tahle zeď padne. Víra se stane skutečností.“ Reagan se domníval, že autorem nápisu byl nějaký mladý obyvatel Západního Berlína. Ve skutečnosti jej však na zeď nasprejoval rok před tím jeden americký turista.