Slováci se postarali o překvapení. Jsou první zemí v Evropské unii, kde po přechodu na euro podpora lidí nové měně stoupá. Téměř osmdesát procent hodnotí zavedení eura pozitivně. Většina je přesvědčena, že Slovensko díky tomuto rozhodnutí lépe zvládá hospodářskou krizi. 

Na druhé straně víc než polovina lidí (57%) si ale zároveň myslí, že s eurem přišlo i všeobecné zvýšení cen. Takové jsou závěry společného průzkumu Evropské komise, Institutu pro veřejné otázky a agentury Focus.

Nervozita přetrvává

Z průzkumu je znát, že po počátečních rozpacích si Slováci sice euro osvojili, ale nervozita je úplně neopustila. Většina respondentů přiznala, že stále přepočítává ceny na koruny a proto se obává ukončení duálních cenovek. Ty musejí obchodníci podle zákona uvádět do konce roku. Pak už mají být pouze v eurech.

Na dvojí oceňování se spoléhají především lidé středního a staršího věku. Mnozí obchodníci vidí i v této skutečnosti šanci ke zvýšení konkurenceschopnosti.

„My jsme se rozhodli, že cenovky v korunách i eurech ponecháme. Nejméně ještě rok. Lidé se lépe orientují, stejně většina zákazníků přepočítává a tak jsme vsadili na to, že půjdou raději tam, kde údaje v korunách i eurech najdou,“ řekla iHNed prodavačka bratislavské Samošky Eva Hladká.

Na stejný způsob získání zákazníků nesázejí jen menší obchodníci, podobně uvažují i obchodní řetězce, které také chtějí duální ceny ještě určitou dobu zachovat. Faktury s údaji v obou měnách budou zřejmě posílat dál i mobilní operátoři i další poskytovatelé služeb. Mnohým ekonomům a ani politikům se to nelíbí.

"Těm co se to za rok nenaučili nepomůže ani delší oceňování ve dvou měnách. Je to jako když se člověk učí cizí jazyk, je v začátcích a pustí si film i s titulky. Ty mu pomohou porozumět. Pokud umí jazyk lépe, titulky by měl vypnout, aby se v něm zdokonalil,“ vysvětloval v tisku výhody pouze eurových cenovek Martin Šuster, pracovník Národní banky Slovenska.

Banky opět soupeří

Před rokem touto dobou nervozita Slováků vrcholila. Den D – 1. leden - se blížil a tak se na ně informace hrnuly ze všech stran. Včetně té, že by bylo nejlepší, aby všechny peníze, které mají z jakýchkoliv důvodů doma, raději uložili do konce roku v bankách, ve kterých výměna proběhla automaticky.

Mnozí na to vsadili a spěchali do finančních institucí s rezervami, které vytáhli na poslední chvíli z domácích skrýší. Tyto „slamníkové úspory“ nakonec v posledním kvartálu roku 2008 přesáhly sumu 104 miliardy korun.

Mnohé banky nabízely na termínované účty velmi slušné úroky. Teď roční lhůty pro možný výběr pomalu končí a banky opět soupeří o klienty. Ve svých slibech jsou ale mnohem, mnohem skromnější než před rokem.

Stejně jako v dalších evropských zemích i Slováky nejvíc obtěžuje manipulace s maličkými jedno a dvou centovými mincemi. Jsou i pro ně nejhůře rozeznatelné a většina by souhlasila s tím, aby byly zrušeny. O tom ale centrální banka neuvažuje a s podobným rozhodnutím zatím nepřišly ani jiné země eurozóny.

Analytici také zjistili, že s přijetím eura stouplo i sebevědomí lidí. Respondenti uvedli, že jsou v kontaktu se zahraničím mnohem sebejistější a hrdější.