Polsko a Česká republika by měly usilovat o to, aby Evropská unie byla demokratičtější. Před státní návštěvou Česka, která začne ve čtvrtek, to ve středu v rozhovoru pro ČTK řekl polský konzervativní prezident Lech Kaczyński.
"Tu aristokratickou republiku, kterou je Evropská unie, je třeba trochu zdemokratizovat," myslí si polský prezident. O tom, co se v sedmadvacítce děje, rozhoduje podle něho hlavně Německo a Francie, k nimž se občas připojuje Británie. "Skutečné rozhodování by se mělo dále vyvinout," prohlásil Kaczyński.
Kaczyńského a jeho český protějšek Václava Klause spojuje skeptický pohled na Evropskou unii. Oba politici se stavěli proti přijetí Lisabonské smlouvy reformující EU a odkládali svůj podpis pod tímto dokumentem. Kaczyński později odmítavé stanovisko změnil a smlouvu po souhlasu Irů v jejich druhém referendu podepsal. Klaus si před svým podpisem vymínil výjimku pro Česko z Listiny základních práv EU.
Problém Lisabonské smlouvy je podle Kaczyńského nadále aktuální. "Je třeba bojovat proti tomu, aby byla považována za ústavu, protože ta se spojuje se státem a Evropská unie státem není," řekl polský prezident. Kaczyński si posteskl, že po období velmi úzké spolupráce mezi Polskem a Českem spolu Praha a Varšava nyní spolupracují méně. Kontakty je třeba znovu oživit, prohlásil.
Jiné názory než český prezident Klaus má Kaczyński na vztahy s Ruskem. Český prezident patří mezi politiky, kteří vůči Moskvě volí mírnější kurz. Rozdílnost pohledů na Rusko podle polského prezidenta souvisí s jinou historickou zkušeností, jakou Česko a Polsko s touto velmocí mají. Kaczyński si myslí, že je třeba brát na vědomí, že se Rusko snaží rozšiřovat svůj vliv. Co se týče postavení Polska a Česka v dlouhodobějších plánech Moskvy, nijak výrazně se neliší, soudí Kaczyński.
"Tu aristokratickou republiku, kterou je Evropská unie, je třeba trochu zdemokratizovat," myslí si polský prezident. O tom, co se v sedmadvacítce děje, rozhoduje podle něho hlavně Německo a Francie, k nimž se občas připojuje Británie. "Skutečné rozhodování by se mělo dále vyvinout," prohlásil Kaczyński.
Kaczyńského a jeho český protějšek Václava Klause spojuje skeptický pohled na Evropskou unii. Oba politici se stavěli proti přijetí Lisabonské smlouvy reformující EU a odkládali svůj podpis pod tímto dokumentem. Kaczyński později odmítavé stanovisko změnil a smlouvu po souhlasu Irů v jejich druhém referendu podepsal. Klaus si před svým podpisem vymínil výjimku pro Česko z Listiny základních práv EU.
Problém Lisabonské smlouvy je podle Kaczyńského nadále aktuální. "Je třeba bojovat proti tomu, aby byla považována za ústavu, protože ta se spojuje se státem a Evropská unie státem není," řekl polský prezident. Kaczyński si posteskl, že po období velmi úzké spolupráce mezi Polskem a Českem spolu Praha a Varšava nyní spolupracují méně. Kontakty je třeba znovu oživit, prohlásil.
Ničení tabulí v polštině
Žádný větší problém ve vztazích mezi Varšavou a Prahou ale nevidí. K případům ničení tabulí v polštině v obcích v Moravskoslezském kraji, v nichž žije polská menšina, řekl, že tamní Poláci pro desetimilionové Česko nepředstavují žádné ohrožení. Na druhou stranu si ale myslí, že pro konkrétní příslušníky polské menšiny to je velký problém, který nelze brát na lehkou váhu. Jde o záležitost, která by neměla kazit velmi dobré vztahy mezi Českou republikou a Polskem, podotkl polský prezident.Jiné názory než český prezident Klaus má Kaczyński na vztahy s Ruskem. Český prezident patří mezi politiky, kteří vůči Moskvě volí mírnější kurz. Rozdílnost pohledů na Rusko podle polského prezidenta souvisí s jinou historickou zkušeností, jakou Česko a Polsko s touto velmocí mají. Kaczyński si myslí, že je třeba brát na vědomí, že se Rusko snaží rozšiřovat svůj vliv. Co se týče postavení Polska a Česka v dlouhodobějších plánech Moskvy, nijak výrazně se neliší, soudí Kaczyński.
