Plány USA na rozmístění prvků protiraketové obrany v Rumunsku mohou mít vliv na průběh rozhovorů o nové rusko-americké smlouvě o omezení strategických zbraní. Prohlásil to v Moskvě první místopředseda zahraničního výboru ruské dolní sněmovny Leonid Sluckij.

"Ruská reakce na tento krok bude nejspíš negativní," předpověděl Sluckij podle agentury ITAR-TASS. Upozornil, že záležitostí protiraketové obrany se týká i nynější jednání o smlouvě o omezení strategických útočných zbraní, která by měla nahradit starou smlouvu START 1 z počátku 90. let.

"Je docela možné, že rozhodnutí Rumunska vyvolá na jednáních o strategických zbraních nové otázky a potřebu nových dohod. Postup Spojených států se vymyká logice dosavadního rusko-amerického dialogu o omezení strategických zbraní," řekl ruský politik.

Rozhovory o nahrazení smlouvy START 1, jejíchž deváté kolo začne příští pondělí v Ženevě, se podle shodného přesvědčení diplomatů obou zemí chýlí ke konci. Jejich text je z 95 procent hotov, podle ruské strany zbývá vyřešit méně podstatné, zejména technické formulace.

Zdroje blízké Kremlu v minulých dnech oznámily, že podpis nové smlouvy by se mohl uskutečnit v březnu nebo dubnu v Praze. Podle Sluckého nové rumunsko-americké plány vytvářejí novou situaci, přesto ale není vyloučeno, že se smlouvu do dubna dojednat podaří.


Tvrzení o tom, že americká protiraketová obrana není namířena proti Rusku, označil místopředseda zahraničního výboru za "povinná".

"To samé jsme slyšeli od vlády George Bushe, když oznamovala plány na rozmístění radaru a raket v Česku a Polsku. Moskvu tato prohlášení nijak neuspokojila," prohlásil Sluckij. "Západ se očividně nepoučil."