Česko necítí v Evropské unii dostatečnou podporu v boji za zrušení víz, které Kanada Čechům loni v červenci jednostranně obnovila. Vyplývá to ze čtvrtečního vyjádření ministra vnitra Martina Peciny, který se svými protějšky z EU na toto téma jednal v Bruselu. 

Evropská komise, pod kterou vízové věci spadají, podle ministra nepostupuje dost rázně.

"Já jsem na zásadu solidarity apeloval. Je to první případ, kdy byla státu EU zavedena víza. My jsme historicky první. A já si tedy ty projevy solidarity samozřejmě představuji jinak," řekl český ministr novinářům.

"Překvapilo mě, že nikdo ze starých členských států se k tomu nevyjádřil. To mě trošku mrzelo, protože jestli jsme sedmadvacítka, tak bychom tu solidaritu měli projevovat jako všichni spolu, a nikoli staré členské státy zvlášť a nové zvlášť," dodal Pecina. Podle něho Čechy podpořili Maďaři, Slováci, Bulhaři a Rumuni a španělské předsednictví unie.

Už na podzim EK v analýze česko-kanadského sporu uvedla, že doporučí členským zemím EU, aby zavedly víza pro kanadské diplomaty, pokud nebudou do konce roku splněny určité podmínky. Praha ale kritizuje, že tento slib nebyl splněn.

Kanaďané sice otevřeli v české metropoli oddělení, kde je možné si víza vyřídit, aniž by Češi museli jezdit do Vídně jako předtím, ale to podle ČR nestačí. Kanada totiž podle nich nesplnila požadavek, aby se jasně stanovila "cestovní mapu" vedoucí k úplnému zrušení víz.

EK ve čtvrtek uvedla, že od Kanady dostala dopis, podle něhož se Kanaďané domnívají, že vše splnili. S tím ale Praha zásadně nesouhlasí a EK nesdělila, na čí stranu se kloní. Ministr řekl, že ČR zatím cítí, že Evropská komise nevyvíjí na Kanadu dostatečný tlak, "a my ho jako malá země takový vyvinout neumíme".

"Budeme usilovat o to, aby se na dubnové radě (ministrů vnitra) rozhodlo o případném znovuzavedení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů i v jiných státech, nejenom v České republice," řekl Pecina. Dodal, že o všem budou jednat i ministři zahraničí a zřejmě to nadnese i premiér Jan Fischer na březnovém summitu EU.

Kanadské úřady své rozhodnutí o obnovení víz vysvětlovaly podobně jako při podobné situaci před pár lety tím, že z Česka registrují velký počet žadatelů o azyl. Mezi nimi byl významný počet Romů. Češi rozhodnutí kritizovali a obrátili se na EU, aby jim situaci pomohla vyřešit. Upozorňovali třeba na to, že na vině je do značné míry špatně fungující kanadský azylový systém, což Ottawa i připouští.

To, že se EK dosud nevyjádřila, do určité míry zřejmě souvisí s tím, že se sbor komisařů měnil. Nová komise funguje v podstatě zhruba dva týdny. Za váháním nad tím, s jakou intenzitou a jak konkrétně k řešení situace přistoupit, je ale patrně možné hledat i to, že jde o hodně citlivé téma.

Některé významné západoevropské země bloku by zřejmě s případnými protiopatřeními vůči Kanadě mohly mít problém.