Na třicet tisíc běloruských bobrů, což je asi polovina jejich tamní populace, mají políčeno lovci. Snížení stavu těchto hlodavců navrhlo běloruské ministerstvo životního prostředí, protože zvířata každoročně napáchají v přírodě rozsáhlé škody. V neděli o tom informovala agentura DPA.

Kožešiny bobrů jsou v zahraničí velmi žádané a maso je prý oblíbené zejména v Pobaltí. Zájem mají také léčitelé o bobří tuk, uvedla podle Interfaxu mluvčí ministerstva pro životní prostředí.

V bývalém sovětském Bělorusku vládne pevnou rukou prezident Alexandr Lukašenko. Nevládní organizace, jakou jsou například spolky na ochranu zvířat, zde nemají tradici, poznamenala DPA.

Až čtyřicet kilogramů těžcí a metr dlouzí bobři narušují hráze, ucpávají koryta řek a potoků a jsou postrachem také pro lesníky nebo zemědělce v okolí vodních ploch.

O redukci stavu bobrů se v souvislosti s nedávnými ničivými povodněmi uvažovalo i v Polsku. Nakonec si ale zdejší bobři mohli oddechnout, protože je čeká jen přesídlení. Právě těmto hlodavcům je přičítáno poškození ochranných valů, které se pod nápory velké vody protrhly.

Chráněný bobr má nejistou budoucnost rovněž v Česku. Jihomoravský kraj na konci dubna oznámil, že možná navrhne změnu zákona, která by umožnila redukovat jeho populaci. Zvíře se prý zejména na Břeclavsku přemnožilo a páchá tam rozsáhlé škody. Za posledních pět let zde každoroční ztráty způsobené činností bobrů stouply ze 600 tisíc na pět milionů korun.