Zatímco Evropu a zbytek severní polokoule poslední dny trápily extrémní horka, například Jižní Amerika, která teď zažívá "zimní období", má chladněji, než je obvyklé. Jih Argentiny zasáhl sní a zima nepolevuje.
Místo slunné pláže se v těchto dnech obyvatelé jihu Jižní Ameriky choulí u kamen, píší světové agentury. Tuto oblast sužují takové mrazy, jaké tu nepamatují už řadu let. Již více než 175 osob tu v důsledku nezvykle chladného počasí zemřelo.
Pláže a palmy jsou zapadané sněhem, v domech téměř odříznutých od okolního světa se chladem třesou lidé. Silné mrazy si již na účet připsaly několik desítek obětí, které umrzly, podlehly silnému nachlazení nebo se udusily jedovatým plynem z porouchaných kamen.
Zejména ve vyšších polohách And na severu Argentiny a na jihu Peru teploty poklesly na rekordních minus 20 stupňů Celsia.
V Evropě by lidé jednoduše nastavili vyšší stupeň teploty na radiátorech, ale pro jih jihoamerického kontinentu tak nízké teploty znamenají katastrofu. Většina domů nemá zateplení, mrazivý vichr profukuje okny i dveřmi, ústřední topení nahrazují v nejlepším případě kamna nebo jen otevřené ohniště. A sehnat otop bývá problémem, napsala agentura AP.
Extrémy na obou polokoulích
V Evropě měla většina zemí až do aktuální chladnější vlny opačný problém. Horka se tu vedle půdy nebo stavu vodních toků podepsala také na zdravotním stavu lidí a jejich pracovní výkonnosti.
Vlna veder se podepisuje i na německém hospodářství, stěžuje si například německý tisk. Dopad vysokých teplot údajně pociťuje na svém provozu každý druhý podnik.
Lidé jsou buď následky klimatického náporu nemocní, nebo si berou krátkou dovolenou, aby si volna užili, stěžují si firmy.
Na pracovištích nicméně podle Němců projevují zaměstnavatelé pochopení pro své pracovníky: více než polovina z nich jim kvůli vedrům koupila ventilátory, dvě třetiny pak mají pro své zaměstnance automaty na vodu.
